Karel Barták: Jaderná energie se v EU nezadržitelně dere na své zasloužené místo na slunci
Ruská válka proti Ukrajině má v Evropě řadu dopadů, a ne vždy negativních. Jedním z nich je renesance jaderné energetiky. Její návrat na výsluní si přímo vynutil odklon od ruského plynu, který byl do té doby považovaný za nejvhodnější přechodný prostředek k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
Když nám došlo, že agresorův plyn prostě nemůžeme dál kupovat, dospěli politikové řady evropských zemí k závěru, že bez jádra to prostě nepůjde.
Čtěte také
Tak se za pouhých několik měsíců stalo, že se pod praporem jaderné energie sešikovalo hned 13 evropských zemí a další se chystají přidat. Polovina členských států Evropské unie razí nyní něco, co by před dvěma lety vypadalo ještě jako nepřijatelné kacířství.
Jejich představitelé včetně Česka se sešli v půli července ve španělském Valladolidu na okraji schůze ministrů energetiky EU. Schválili při této příležitosti sebevědomé prohlášení, ve kterém nejen žádají, aby jaderná energie byla uznána coby nízkoemisní bezuhlíkový zdroj, ale také aby její rozvoj byl dotován z veřejných, zejména evropských zdrojů stejně štědře jako obnovitelné zdroje.
Stabilní zdroje
Čtěte také
Podívejme se na onen dokument, který během prázdnin prošel téměř bez povšimnutí – píše se v něm, že jaderná energie zajistí stabilní a kontrolovatelnou výrobu elektřiny, spolehlivé řízení její distribuce a bezpečné dodávky.
Připomíná se v něm smlouva Euratom, jeden ze stavebních pilířů evropské integrace, na který se z ideologických důvodů zapomnělo. Razí se v něm myšlenka, že kombinace velkých reaktorů nové generace s malými modulárními reaktory bude nejadekvátnější odpovědí na změny klimatu.
Nejde o revoluční argumenty. Revoluční je v bruselském kontextu to, že se pod ně podepsaly vlády Francie, Nizozemska, Švédska, České republiky, Chorvatska, Bulharska, Polska, Maďarska, Rumunska, Finska, Slovinska a Slovenska. Od té doby se připojila také Itálie, která vyhlásila ambiciózní jaderný program.
Čtěte také
Bere tak zasvé nejen tvrdošíjný německý či rakouský odpor, ale, a to hlavně, pokrytecké počínání Evropské komise, která se právě s ohledem na Německo a „zelenou“ náladu v části Evropy donedávna stavěla vůči jádru lhostejně a macešsky. Nakonec i její návrh reformy trhu s elektřinou v EU se jádra dotýká jen plaše.
Většina vlád nyní bude požadovat, aby komise povolila financování jaderného průmyslu, podpořila nové jaderné technologie, umožnila státům podporovat výstavbu elektráren a přesměrovala na tento účel plejádu svých nástrojů, jako jsou modernizační fond, inovační fond, fond spravedlivé transformace, Invest EU a podobně. Nic by nemělo bránit, aby do obnovy či výstavby jaderných reaktorů plynuly půjčky od Evropské investiční banky či Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
Jedinou šancí, jak splnit mety Zelené dohody a ukázat světu cestu k zastavení změny klimatu, je elektrifikace všeho, co se elektrifikovat dá, od vytápění a dopravy až po průmyslovou výrobu. Masivní elektrifikace bude vyžadovat obrovské množství elektřiny.
Obdobně náročná na elektřinu bude výroba zeleného vodíku, která by měla nahradit fosilní paliva tam, kde se elektřina nehodí. I kdyby členské státy pokrývaly polovinu svých potřeb z větru a slunce, jak se to daří třeba Německu, musí je nutně zálohovat ze stabilních zdrojů. Pokud to nebude jádro, budou to znečišťující fosilní paliva. Alternativa neexistuje.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
