Lukáš Jelínek: Boj s populismem Fialovi nepomůže, voliči od něj čekají výsledky

12. březen 2024

Rozum proti populismu, tak se jmenuje kniha rozhovorů s předsedou ODS Petrem Fialou, která se na stáncích knihkupců objevila před třemi lety. Dnes tentýž politik v roli premiéra vyzývá, „aby boj proti populismu vzal za svůj každý, komu na svobodě a demokracii v zemi opravdu záleží.“

Od Fialy jde o reakci na čerstvý volební model agentury Kantar, který odhaduje zisk opozičního hnutí ANO na necelých 39 procent.

Čtěte také

Politika nemá být líbivá, nýbrž užitečná. Slinit prst a každou chvíli hlídat odkud a kam zrovna fouká, může přinášet popularitu, ovšem zemi to nikam dál neposouvá. Potud je kritika na adresu lídra ANO Andreje Babiše oprávněná. Jenže Fiala je také společenský vědec, který nesporně ví, že negativní nádech dostává pojem populismus až v moderní době. Odborná literatura s ním dokonce stále pracuje s neutrálním vyzněním.

Pro politickou praxi pak platí, že nikdy neprodělal ten, kdo lidem naslouchal. Kdo jim ale sladce nadbíhá, může shořet jako papír, jen co se objeví někdo ještě přeslazenější. Typický populista dnes říká, co chtějí lidé slyšet, nevyhýbá se polopravdám či dezinformacím a navrch se pasuje do role plebejce zápasícího s elitami.

Rozumný postup proti populismu

Tuto roli si Andrej Babiš vědomě zvolil – a již několikrát také dal najevo, že je hrdým populistou. Co vidí Fiala černě, je pro Babiše bílé. Velká část voličů mu dává za pravdu a pramálo jim vadí, že vyjadřují sympatie muži, který má svým majetkem a podnikatelským zázemím blíž k elitám než plebejcům.

Čtěte také

Dokonce si i zvykají na hrubý Babišův slovník a nevybíravé metody, jež doložil únik e-mailu, ve kterém po spolupracovnících požaduje citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském.

Petr Fiala může svým apelem předejít odlivu příznivců od vládní koalice k hnutí ANO. To ale víc luxuje elektorát mimoparlamentních stran a má zálusk i na fanoušky SPD. Jenže tito lidé by ještě raději než vyspělou politickou kulturu uvítali lepší ekonomické a sociální podmínky pro svoje životy. Nemají přitom důvod si myslet, že jim je zajistí Fialův tým.

Pikantní také je, že když se to hodí, dokážou na populistickou vlnu nasednout i občanští demokraté. Copak jsme na pozadí rušení superhrubé mzdy, k němuž v minulém volebním období došlo z vůle ODS, ANO a SPD, neslýchali, jak je skvělé, že peníze zůstanou v kapsách daňových poplatníků?

Čtěte také

Populističtí politici tím zároveň podrazili příjmy státní kasy, z níž se teď horko těžko dolují potřebné drobné. K populismu neměl daleko ani slib učitelům, že budou brát 130 procent průměrné mzdy. Na ten si rozladění kantoři u voleb nepochybně vzpomenou.

Jsou partaje, které nelavírují. Jestli pro ANO je populismus pracovní metodou, tak TOP 09 se již od Kalouskových časů pyšní, že její politika je nepopulistická. Někdo by možná utrousil i vtípek o sadismu vůči voličům a masochistické sklizni, kterou v případě topky sociologové dlouhodobě odhadují na pět procent hlasů. Aspoň je ale TOP 09 konzistentní.

Lukáš Jelínek

Je nakonec dost možné, že až bude celý Fialův kabinet odcházet, bude se chlubit tím, jak se ubránil populistickým svodům a byl odvážný v politice domácí i zahraniční. Co mu to ale bude platné, když jeho přístup umete cestičku v lepším případě pouhým populistům, v případě horším i silám antisystémovým či nedemokratickým.

Rozumný postup proti populismu neznamená lidem kázat a práskat nad nimi bičem, ale namísto Babišových laskomin nabízet funkční stát s dostupnými veřejnými službami i solidní životní úrovní a také férový dialog – s opozicí, sociálními partnery i občany. A v tom má vládnoucí pětikoalice vážné rezervy.

Autor je politický analytik

Spustit audio