Platit daně v eurech půjde, daňové přiznání ale bude dál v korunách. Systém by to nezvládl, říká Finanční správa

Vládní pětikoalice příslušnou změnu legislativy o účetnictví navrhla dodatečně během léta jako součást konsolidačního balíčku, který nedávno schválila Sněmovna a nyní se jím bude zabývat Senát.

„Je potřeba říct, že je to první a velmi dobrý krok, který česká vláda učinila směrem k byznysu. Svaz průmyslu to velmi kvituje. Bude to ale mít porodní bolesti a nějakou nabíhací křivku, protože ne všechno je dořešeno,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus nový zmocněnec pro přijetí eura v Česku v rámci Svazu průmyslu a dopravy Pavel Drobil.

Drobil je také známým politikem ODS, je členem její výkonné rady a v minulosti byl ministrem životního prostředí. Po odchodu z vrcholné politiky podniká, je majitelem strojírenské skupiny Anacot Capital.

Porodní bolesti schválené úpravy zákona znamenají, že od příštího roku tedy budou moct některé podniky vést daňovou evidenci v eurech, zatím ale nebylo jasné, jestli budou moct v této měně i posílat platby daní.

Pavel Drobil|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Přiznání v korunách

Finanční správa Českému rozhlasu ale potvrdila, že platbu v eurech budou moct podniky poslat, nikoliv ale odevzdat v eurech daňové přiznání.

Čtěte také

Měnová politika má být vpřed hledící, říká ekonom Hampl k odhadu poklesu inflace a návrhu na snížení úrokových sazeb

„Co se týče vyplnění daňového přiznání v cizí měně, v současnosti tuto funkci daňový informační systém ADIS neumožňuje a při navržené účinnosti od 1. ledna 2024 reálně nelze takovou technickou úpravu provést. Celý výpočet daně i zohlednění položek vstupujících do daňového základu se nicméně může odehrát v příslušné cizí měně a stejně tak bude možné samotnou daň v cizí měně i zaplatit,“ uvedl mluvčí Finanční správy Lukáš Heřtus.

V českých korunách po přepočtu předem stanoveným kurzem bude podle něj nutné „pouze vyplnit kolonky v samotném formuláři daňového přiznání“.

„Aktuálně připravovaný nový informační systém finanční správy nDIS již samozřejmě bude s kompletní správou daní v cizí měně počítat,“ dodal mluvčí.

nDIS neboli zkratka pro nový daňový systém teprve bude Finanční správa poptávat u dodavatelů. Podle dřívějšího vyjádření její ředitelky Simony Hornochové by „první funkční moduly“ nového systému mohly být k dispozici v roce 2026.

Výplata v eurech?

Problematická bude zřejmě už příští rok také výplata mezd v cizí měně, pokud by o ni měly podniky a jejich zaměstnanci zájem. V legislativě se sice má zrušit povinnost zaměstnavatelů platit mzdy v korunách, není ale jasné, jak to bude s možností platit v cizí měně pojistné za zaměstnance.

Čtěte také

Poslanci v prvním kole schválili návrh státního rozpočtu. „Konsolidace mohla být vyšší,“ hodnotí ekonomka Nerudová

„Pokud já tyto odvody nebudu moct dělat v eurech, tak se mi to samozřejmě celé komplikuje, protože vám budu posílat mzdu v eurech, ale zase na sociálku a zdravotní pojišťovny to budu posílat v korunách. Takže dokud se to nevyřeší, tak to bude mít nějaké porodní bolesti,“ upozornil Drobil.

Podle daňového experta Jiřího Nesrovnala je problém v tom, že se novela zákona o účetnictví dostala do konsolidačního balíčku na poslední chvíli a neprošla standardním připomínkovým řízením, kde by se tyto technické problémy ukázaly.

„Úprava zákona tak není zcela bezproblémově provázána s daňovými předpisy, jsou to poměrně složité technické záležitosti,” uvedl Nesrovnal.

Umožnit části firem vést v této měně i účetnictví je tak podle něj dobrý krok, ale pokud budou muset podniky vyplňovat přiznání zase v korunách, tak to částečně snižuje výhodu této možnosti a přinese to „praktické komplikace“.

„Do deseti let“

Drobil je přesvědčen, že jeho mise v rámci Svazu průmyslu a dopravy přesvědčit veřejnost a politiky k úplnému přijetí eura místo koruny, bude úspěšná. „Kdybych tomu nevěřil, tak bych do toho nešel. Dá se to zvládnout do konce tohoto desetiletí,“ věří Drobil.

Čtěte také

Kvůli úspornému balíčku vládě nezbyl čas na důslednější reformy, říká člen NERV Dušek

Snadné to rozhodně nebude. Například Hospodářská komora má k euru mnohem větší odstup. A potvrzují to i její průzkumy mezi členy.

„Oslovujeme živnostníky a firmy od těch nejmenších až po ty největší zaměstnavatele v zemi. A z našich šetření vyplývá, že jednoznačně pro urychlené stanovení pevného data vstupu do eurozóny je asi jen čtvrtina firem. Čili většina, asi 75 procent podnikatelů, není o euru zatím přesvědčena. Vstup do eurozóny vnímají jako velký krok, který je třeba dobře promyslet,” uvádí mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle něj hraje roli i fakt, že v rámci EU velmi dobře prosperují jak státy, které si ponechaly vlastní měnu, tak i ty, které platí eurem. Odstrašujícím případem je pak pro některé podnikatele i veřejnost situace kolem řecké dluhové krize.

„Pokud se některá ze zemí dostane do problémů, jako třeba v minulosti Řecko nebo další jihoevropské státy, ponesou určitým dílem finanční zodpovědnost i Češi. Je otázkou, jak toto dokážou politici obhájit před občany a jaké budou schopni vyjednat podmínky,“ upozornil Diro.

Větší polštář

Řecko je ale podle Drobila naopak argumentem pro přijetí eura. Celá situace, kdy pro Řecko vznikl záchranný pakt v rámci eurozóny, vedl k tomu, že země byla nucena ozdravit své veřejné finance, udělat reformy a své dluhy dnes splácí.

Čtěte také

V Česku máme obrovský rozdíl mezi daňovým zatížením podnikatelů a zaměstnanců, míní ekonom Skořepa

„Troufnu si říct takovou hříšnou myšlenku – když se někdo podívá na české veřejné finance, zejména na trend posledních dvou až tří let – tak jestli bychom náhodou neměli být šťastní, kdybychom byli v eurozóně, a měli nad sebou nějaký větší tlak. Ale i polštář, kdybychom selhali,“ říká Drobil.

Paradoxem je, že ani jeho mateřská ODS, která je nejsilnější stranou vlády, přijetí eura nemá ve svém politickém plánu. Podle Drobila se ale v ODS nálada změnila.

„Myslím, že už to není absolutní odmítání proti pár ostrůvkům ‚pozitivní deviace‘, které říkají (euru) ano. Diskuse probíhá a hlavní argument přijde v momentě, kdy budeme opravdu plnit Maastrichtská kritéria. Protože pokud je neplníme, tak je ta debata trošku akademická,“ říká Drobil.

Mezi zmíněná kritéria nutná pro vstup do eurozóny patří například určitá míra průměrné inflace nebo udržitelnost veřejných financí.