Připomíná ledovou kru plující po fjordu. Norská opera přitahuje pozornost lidí i racků
Jednou z dominant norského hlavního města Osla je teprve deset let stará národní opera. Moderní železobetonová stavba s mnoha zkosenými úhly a velkými prosklenými plochami leží v přístavu Bjørvika na břehu fjordu a funguje jako magnet na turisty.
Mladý český tenorista si splnil sen. Na prknech Metropolitní opery sbírá zkušenosti a v zákulisí radí kolegům, jak na Rusalku
Petr Nekoranec se jako jediný Čech účastní Lindemannova programu pro mladé umělce, shodou okolností právě v době, kdy slavná scéna uvádí Dvořákovu Rusalku. Co pro českého umělce působení ve slavné MET znamená?
Počasí na skandinávské poměry nebývale přeje a norská opera, která se vynořuje ze slané vody, je obsypaná lidmi. Někteří si prohlížejí líbivé minimalistické křivky architektonického díla, jiní se přišli jen tak posadit a odpočinout si.
Jedním z návštěvníků je i turista Roberto. „Zrovna před dvěma minutami mě pokálel pták. Dneska mám skvělý den,“ směje se. Racků na břehu Fjordu není málo. Světlá fasáda tvořená hlavně žulou a bílým mramorem ovšem výsledkem zažívání místního ptactva netrpí. Odpověď na to proč přichází vzápětí z vršku stavby, odkud se ozývají nezvyklé zvuky.
Přemek čistič
Za Syčivou symfonii je zodpovědná dvojice pracovníků, která pečlivě bombarduje bílý povrch opery proudy tlakové vody. A jeden z nich na mě překvapivě promluví polsky. „Čistíme to tu dvakrát do roka. Na jaře a na podzim a trvá to měsíc – je to velký areál. Používáme jenom vodu, případně občas i nějaké chemické prostředky,“ říká Přemek z Toruně.
Do Norska přijel, jako celá řada dalších Poláků, za dobře placenou prací. „Je to tu zanešené od ptáků, od smetí. A taky je tu hodně nepořádku z okolních budov a staveb,“ naráží na několik velkých kancelářských budov, které v okolí Opery vyrůstají.
Proudy syčící vody přitahují i pozornost kolemjdoucích. „Lidi jsou zvědaví. Ptají se, jak nám to jde a jestli vyčistíme i nažloutlou barvu na fasádě. Ale tu vyčistit nemůžeme, protože je to součást přírodní barvy použitého kamene,“ vysvětluje Přemek. A protože tato část fasády už je čistá, táhne tlakový čistič zase o kus dál.
Inspirativní budova
Opera, která má připomínat ledovou kru plující na hladině, navrhlo norské studio Snøhetta. Celá stavba stojí na několika pilířích rostoucích ze šestnáctimetrové hloubky. Jižní část stavby je pokryta skoro třemi sty metry čtverečními solárních panelů, které Opeře částečně pokryjí spotřebu energie.
Kouzlo zelených střech objevili i Řekové. Kulturní centrum Stavrose Niarchose v létě chladí a v zimě hřeje
Řecké město Pireus propojené s Aténami se kromě jednoho z největších evropských přístavů už několik let pyšní i jedním neobyčejným kulturním centrem. Chytře navržený systém železobetonových budov pojmenovaných podle slavného řeckého loďaře Stavrose Niarchose, jehož nadace stavbu darovala řeckému lidu, se tyčí nad okolní zástavbou jako kopec. Uvnitř najdete národní operu, knihovnu a na střeše park, ve kterém se z každého stane hudebník.
Vrcholným kouskem je ovšem to, že budova zároveň funguje i jako veřejný prostor. Například Jen si sem přišel s kamarádkou odpočinout a něco nakreslit. Opera ho prý dokáže inspirovat. Podobně to podle něj má spousta místních, kteří sem chodí odpočívat. A večer sem míří samozřejmě za hudbou.
Uvnitř budovy jsou tři koncertní sály. Ten největší, pojme přes 1300 diváků. Sedadla jsou vybavená speciálními monitory, které umí zobrazit operní texty v několika jazycích. Večer se tady tedy architektonické umění snoubí s tím hudebním.
Související
-
Restaurace v Oslu se snaží o udržitelný rozvoj i na talíři
V poslední době oblíbenou cestou „zero-waste“ , který se snaží o minimalizování množství vyprodukovaného odpadu, se vydala i jedna z restaurací v Oslu.
-
V hledišti zavraždili premiéra, střechu prorazila bomba....
Zdi Ukrajinské národní opery v Kyjevě pamatují neobyčejné dějinné zvraty. Tato překrásná stavba stojí na místě divadla, které na konci 19. století lehlo popelem. Ne...
