Staří mistři ve Schwarzenberském paláci. Poznejte příběhy mistrovských děl renesance a baroka
Slovo se stalo tělem – Zvěstování Panně Marii od Hanse von Aachena, 1613
Ve čtrnácté části cyklu o mistrovských dílech Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie, vypráví o díle německého malíře, kterého císař Rudolf II. povýšil do šlechtického stavu. Spolupráce na textu Ivan Hartmann.
Kolem roku 1600 byl Hans von Aachen jedním z nejvyhledávanějších výtvarných umělců ve střední Evropě. Jeho profesní cesta ho zavedla z Kolína nad Rýnem do Benátek, Říma, Florencie, poté Mnichova a Augsburgu a nakonec zakotvil ve službách císaře Rudolfa II. v Praze, kde prožil posledních dvacet let svého života. Byl pověřen diplomatickými misemi do Francie, severního Německa a Itálie. Císař ho nobilitoval s právem pečetit červeným voskem, aby mohl získat prestižní umělecká díla do jeho sbírek. Podílel se také na jednání o zakoupení Růžencové slavnosti od Albrechta Dürera. Jako kosmopolitní člen vladařova sídla reprezentoval ideálního dvorního umělce, o němž augsburský obchodník s uměním Philipp Hainhofer poznamenal, že Aachen je tak zaneprázdněn objednávkami pro císaře, že sotva je schopen uspokojit zakázky od ostatních klientů.
V případě obrazu Zvěstování Panně Marii to neplatí, neboť vznikl až po císařově smrti v roce 1613. Objednavatelem však byl blízký důvěrník Rudolfa II., tajný rada a horlivý katolický intelektuál Johann Anton Barvitius. Malba byla určena pro oltář mariánského bratrstva, lobbistického sdružení při jezuitském kostele sv. Salvátora na Starém Městě pražském, které Barvitius podporoval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.