Taková obyčejná věc – tužka
Provází nás od narození celým životem. Ale jaká je čára života samotné tužky?
Jak se říká: Již staří Římané ... ti ovšem ke psaní používali olověnou tyčku. Ale historie té „opravdové“ tužky začíná až v 16. století, nejprve nálezem podivných černých nehořlavých kamenů ve staré dobré Anglii.
Tužka se začala postupně v průběhu let vyrábět, nezávisle na sobě, hned na několika místech v Evropě i na americkém kontinentě. Tužka se prostě rozběhla do světa.
Byla nepostradatelná pro vojenské účely. Neobešlo se bez ní třeba zakreslování do map. Tužku používali malíři i architekti. Pronikla do řemesel, v 19. století a hlavně na počátku 20. století se stala pracovním nástrojem stenografů. I dnes, když v první třídě žáčci poprvé uchopí psací nástroj, je to právě tužka.
Tužka má tuhý kořínek
Existuje u nás i takřka desítka sběratelů tužek a v jejich sbírkách najdeme opravdové poklady - tužku dlouhou více než 2,5 metru, tužky rozličně tvarované i barevné, tužky s potiskem i umělecky zpracované.
Ona tužka, to je věc, kterou bereme do ruky, aniž bychom si to uvědomovali. Sáhneme po ní třeba při sepisování nákupu, při poznámkách při studiu nebo čtení zajímavé knížky.
Prostě tužka má zatím čáru života pevně nalinkovanou. A asi z našeho života hned tak nevymizí. Je sice obyčejná, ale přesto jedinečná.
Více si poslechněte ze záznamu z iRadia.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.