U staveb je třeba revoluce, ne evoluce. Pro studenty zaveďme vratné granty, radí ekonomové z NERV
Rychlá výpověď z práce, ale s odstupným několika platů a nárokem na rekvalifikaci. Radikální snížení povolovacích lhůt pro různé druhy staveb včetně bytů, a to z deseti let na jeden rok. Povinnost obce zajistit místo v mateřské školce pro tříleté nebo i mladší dítě. A granty na živobytí pro vysokoškoláky. To jsou příklady z celkem 37 opatření na oživení české ekonomiky, které zpracovala Národní ekonomická rada vlády.
Dokument minulý týden zveřejnil Úřad vlády s tím, že se návrhy bude zabývat a některé z nich uvede do praxe.
Čtěte také
Podle ministra financí a prvního místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury si vláda vybere do deseti opatření, které bude chtít prosadit do konce svého mandátu. Stanjurův favorit je flexibilní pracovní trh. „To považuji za opravdovou prioritu, protože to by mohlo zvýšit výkon české ekonomiky,“ uvedl pro Český rozhlas.
S tím souhlasí i členové NERV, koordinátor uvedených návrhů ekonomických opatření, ekonom z pražské Metropolitní univerzity Dominik Stroukal i členka rady, ekonomka Raifeissenbank Helena Horská.
Pokud nakonec vláda opravdu zavede deset, tedy zhruba čtvrtinu opatření, byl by to podle nich velký úspěch. „My jsme do toho šli s tím, že deset bude paráda, z 15 bych skákal do stropu,“ říká Stroukal.
Ani málo, ani moc
Na druhou stranu, většina z 37 opatření je „vytažená ze šuplíku“, jsou známé už desítky let, z tohoto pohledu podle Stroukala pochopitelně deset změn není moc. Některé věci ale už na jednotlivých resortech vznikají a vláda o nich jedná. Jde například o určité změny týkající se trhu práce. Ty mají v koalici širší podporu, pro jsou i Starostové.
Podle místopředsedy Starostů Lukáše Vlčka je hnutí blízké i navržené dobrovolné spojování obcí do společenství, která mohou vést k významným provozním i personálním úsporám samospráv. Zjednodušil by také stavební normy, aby se dalo více využít jako materiál tuzemské dřevo. S ODS se Starostové ale shodují, že další větší daňové změny navržené NERVem, například snížení odvodů pojistného nízkopříjmovým zaměstnancům, nejsou v tomto volebním období vlády už na pořadu dne.
Čtěte také
NERV pro větší pružnost trhu práce konkrétně navrhl inspirovat se v Dánsku tamním systémem „flexicurity“. Ten kombinuje možnost rychlého propouštění lidí na jedné straně se silnou podporu pro hledání nové práce na straně druhé.
„Model flexicurity je založen na dvou principech. Práva a povinnosti. Manažeři firem mají právo rozhodovat, koho zaměstnají a na jak dlouho. Když se ale rozhodnou člověka propustit, tak povinností je mu zajistit slušný životní standard, aby po ztrátě místa nepřišel ihned o nějakou stabilitu příjmů. K tomu přistupuje i stát. Má právo vyžadovat od nezaměstnaného aktivitu k hledání místa a v případě potřeby rekvalifikaci, ale má i povinnost zajistit mu životní standard,“ upozorňuje Horská.
Školné?
Pokud jde o změny v systému vzdělávání, podle NERVu jsou potřeba na všech úrovních školství. Dlouhodobý problém je už s nedostatkem míst v mateřských školách. Podle Stroukala by ho mohl řešit návrh, aby povinnost zajistit místa dětem měly samy obce. Byla by to ekonomická motivace, aby se problém trvající 20 let konečně posunul.
„Přiznejme si, že když jsme ty návrhy posílali na jednotlivé resorty a chtěli jsme od nich komentáře, tak zrovna tady se vznesla trochu nevole, tam se nechce do ničeho sahat,“ připouští Stroukal.
Čtěte také
Pokud se ale neudělá nic, tak se dalších 20 let nic nezmění. Podle něj jsou dvě cesty. Vedle motivace obcí najít na dostatek školek peníze jde o uvolnění regulací, co všechno musí prostory školky splňovat. „Založit dneska školku je vlastně skoro nemožné a obcházíme to proto různými dětskými skupinami,“ upozorňuje Stroukal.
Řešit by se měly i podmínky studia na veřejných vysokých školách. Ty jsou sice pro mladé lidi „zadarmo“, hodně lidí si ale přesto studium nemůže dovolit. Pomoci s náklady na živobytí by proto studentům mělo zavedení návratných půjček, které by spláceli až po ukončení studia. Teprve poté by měla přijít na řadu otázka placení i samotného školného.
„Ta debata v Česku se vždycky vedla špatně v tom, že jsme nejdříve přemýšleli o školném, bez vybudování vratného grantu. To spolehlivě každou debatu zabije. Logická cesta je, pojďme udělat vratný grant, který zvýší možnost studovat na vysoké škole lidem, kteří na to nemají (peníze) a ekonomika zbytečně přichází o talenty,“ uvádí Stroukal.
Zjednodušení stavebního řízení
Uvolnění tvrdých stavebních norem a také radikální zkrácení povolovacích lhůt pro stavby je další z návrhů poradců. Podle nich současné, až deset let trvající řízení, než se začne stavět, prodražuje například jeden metr čtvereční nového bytu o 15 tisíc korun. Ačkoliv letos má začít platit nový stavební zákon, který má stavební řízení zjednodušit, a upravil se i zákon pro povolování infrastrukturních staveb, poradci navrhují být ještě ambicióznější.
„Aby se veškeré doklady sešly na jednom místě, celý proces byl digitální, nevyplňovalo se něco, co už stát má k dispozici. Zkrátit celý proces na rok je velmi ambiciózní cíl, ale my si musíme klást ambiciózní cíle. Ty posuny, které doposud děláme, jsou drobné. Je to evoluce, ale ne revoluce. A my ve stavebním zákonu už potřebujeme revoluci, protože to brzdí od výstavby dálnic přes obnovitelné zdroje až po bydlení,“ upozorňuje Horská.
Celé téma a rozhovor s Dominikem Stroukalem a Helenou Horskou si poslechněte v audiozáznamu pořadu Peníze a vliv. Moderuje Jana Klímová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
