Vladimír Mišík vzpomíná na 60. léta: Muzika se nedá hrát do šuplíku
V karlovarském letním kině se teď už všechno připravuje na večerní koncert Vladimíra Mišíka v rámci Dne Českého rozhlasu na MFF v Karlových Varech. Ten je věnován 60. létům a také událostem kolem srpnové okupace. Jak na toto období vzpomíná Vladimír Mišík?
Tehdy šel ve tři ráno se svou kapelou Blue Effect z vršovického New Clubu. Když procházeli Ruskou ulicí, otevřela nějaká paní okno a křičela. Všude bylo mnoho policistů. „Tak jsme se ptlai, co se děje, jestli je to zátah na máničky,“ směje se dnes zpěvák.
„V pět hodin ráno najížděly obrněná auta, šli jsme spontánně na Hrad, tam už byli zakopaní Rusové, kteří začali ostrými střílet do vzduchu. Tak jsme se rozprchli,“ vzpomíná.
V rámci Dne Českého rozhlasu zahrál ve 21:00 Vladimír Mišík s kapelou ETC, pak se promítal unikátní dokument režiséra Jana Němce Oratorium pro Prahu o prvním dni okupace Prahy sovětskými vojsky. Na to navázala projekce filmu Spalovač mrtvol.
V osmdesátých letech pak přišel zákaz a Mišík nesměl dva roky hrát. Přitom v té době byla jeho kapela ETC už velmi populární, „Muzika se hraje pro lidi, malíři mohou malovat do šuplíku, nebo spisovatelé psát, ale muzika je odkázaná na reakci publika,“ říká s tím, že právě to ho jako jednasedmdesátiletého muzikanta drží při životě. „Ty dva roky byly potemnělý,“ uzavírá.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
