Za největší vtip českých dějin považuji, že Češi žijí už tisíc let na stejném místě, říká autor oprásků Jaz
Seriózní vědecká práce – to jsou podle autora Jaze Opráski sčeskí historje. Komiks, který už několik let baví Čechy svými paralelami dneška a dob minulých, je až do 23. 8. možné vidět také na malé výstavě v pražské Ville Pellé. Jmenuje se Naše slavní bojě a vznikla u příležitosti 400 let od bitvy na Bílé hoře. I o tom, zda na Bílou horu vedl vlek, mluvila ve Vizitce s Jazem Markéta Kaňková.
Čeština zohýbaná tak, že to kritiky přivádí k šílenství, a historie podávaná jako paralela současnosti. Třeba jak to ukázal jeden „oprásek“ nakreslený během koronavirové pandemie: zrušené jsou bitvy nad pět set účastníků. Za komiksem Opráski sčeskí historje stojí muž s přezdívkou Jaz. Cizím číslům do telefonu zásadně říká haló, původ své přezdívky neprozradí a zkomolená čeština je pro něj profesním žargonem. Ochoten je promluvit jen o své práci v Historickém ústavu, oblíbené hudbě (uslyšíte ji ve Vizitce) a karikaturistech. Patří mezi ně například Vladimír Jiránek nebo Pavel Kantorek.
Na otázku, zda studoval historii, pak odpovídá jen velmi obecně: „Skoro každý je postižený dějepisem na střední škole. Kdybyste znali všechno, co je v osnovách, nepotřebovali byste už vědět víc. Když se do osnov náhodou podívám, žasnu, co všechno se po studentech vyžaduje. Že to na většině populace zanechá pramalou stopu, je věc jiná. Dějepis je základ, je to velmi užitečná a zajímavá věc, a je škoda, že se učí tak, jak se učí.“
Zikmund nebyl jednoduchá postava
Na veřejnosti se Jaz poprvé objevil před sedmi lety, když vyhrál v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Od té doby si ho fanoušci pamatují jako postavu s maskou císaře Zikmunda (neboli Zmikunda) Lucemburského a s císařským hermelínem kolem ramen. „Bylo by hrubě urážející, kdyby taková postava po Praze běhala v nepřiměřeném oblečení,“ poukazuje na adresu panovníka Zikmunda, jehož mediální obraz se během let snaží soustavně vylepšovat. Ostatně právě jeden z úplně prvních dílů komiksu, jenž vznikl v jednom internetovém diskusním klubu, byl věnovaný právě Zikmundovi. „Je sice pravda, že Zmikund neměl rád husity, v jiných zemích byl však paradoxně vnímaný jako poslední velký středověký císař. Nešlo o jednoduchou postavu,“ konstatuje.
Jazovy opráski jsou glosami postavenými na nadsázce a metafoře. Sám za největší vtip českých dějin považuje, že český národ se už tisíc let nachází na stejném místě – mezi silnými sousedy uprostřed Evropy. „Paradox je to proto, že Češi si o sobě neustále vytváří mýty, že nebojují, že jsou zbabělci. Kdybychom zbabělci opravdu byli, tak už tu dávno nejsme.“
Jak vznikl Jazův výtvarný styl? Co návštěvníci uvidí na Jazově výstavě ve Ville Pellé? A proč mu Facebook už jednou smazal účet? Poslechněte si celou Vizitku.
Související
-
Fungoval roku 1620 na Bílé hoře lyžařský vlek? Autor komiksu Opráski sčeskí historje zve na výstavu
Od bitvy na Bílé hoře na podzim uplyne 400 let. Autor komiksu Opráski sčeskí historije, který si říká Jaz, se rozhodl připomenout ji jako sportovní utkání.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
