Zbavit vodu bakterií, zbytků antikoncepce? Brněnští vědci přišli s využitím nízkoteplotního plazmatu
Viry, bakterie, sinice, zbytkový estrogen z antikoncepce a další chemické či jinak nežádoucí látky dokáže z vody odstranit nový vynález CaviPlasma. To, co dříve bylo možné pouze v malém rozsahu laboratorních podmínek, je teď potenciálně využitelné i v průmyslovém měřítku. Brněnští vědci vyvinuli unikátní způsob dočišťování vody prostřednictvím kombinace dvou fyzikálních jevů.
„Kombinujeme dva efekty dohromady – hydraulický efekt kavitace a fyzikální efekt plazmového výboje. Nikdo na světě zatím tyto dva jevy, které jsou samy o sobě velice účinné, nezkombinoval,“ tvrdí vedoucí Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana při Fakultě strojního inženýrství Vysokého učení technického Pavel Rudolf.
Čtěte také
„Vzniklo tak zařízení, které je o stupeň výš – jak z hlediska účinnosti, tak z hlediska schopnosti zpracovávat velké objemy kapaliny,“ vysvětluje.
Projekt vznikl tak trochu náhodou, když se dva výzkumné týmy sešly nad jiným experimentem. Slovo dalo slovo a fyzici pracující s plazmovým výbojem spojili síly s odborníky na kavitaci. Výsledkem je velmi účinné zařízení, které ve vodě dokáže likvidovat širokou škálu zbytkových chemikálií i živých mikroogranismů.
Tlaková expanze hydrokavitačního mraku vytváří tlak, který rozbíjí bakterie. Plazma zároveň vyzařuje UV světlo a produkuje atomární kyslík, což jsou opět účinné zbraně proti bakteriím nebo virům. Díky nízkým teplotám – do 90 stupňů – pak nedochází k velkým energetickým ztrátám a provoz je méně nákladný.
Toxikolog z Botanického ústavu Akademie věd Blahoslav Maršálek dodává, že pokud přístrojem projde čistá voda, procesy ji obohatí o peroxidy a nitroxylové radikály. „A to jsou všechno dezinfekční látky,“ shrnuje.
Využití může být velmi různorodé – uvažuje se o dočišťování odpadních vod od zbytků léčiv, bakterií nebo virů, ale i o úpravě vody do bazénů, vířivek nebo na zavlažování.
Více se o principu CaviPlasmy dozvíte v reportáži Heleny Poláčkové.
Související
-
Elektronové mikroskopy už umí detailně zobrazit bílkoviny. Na novince spolupracovali i vědci z Brna
Dřív bylo možné sledovat atomy například u kovů, nikoliv ale u proteinů. O přelomu v přesnosti zobrazování napsal časopis Nature.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka