80 let plzeňských trolejbusů
Znovuzavedení trolejbusů i zasypání a konec Rondelu na Roudné tak, jak ho známe
Křižovatku Rondel v plzeňské městské části Roudná zná snad každý Plzeňan, a nejen ten. Tímto místem denně projede poměrně velké množství automobilů, samozřejmě nejen plzeňských obyvatel. Známá křižovatka má v budoucnu vypadat ale docela jinak, než dnes. Krom jiného se zde prolne budoucnost s minulostí v podobě znovuzavedení trolejbusů.
„Místo je zajímavé tím, že se tady potkává staré a nové. Jednak jsme jeli po Karlovarské třídě, jejíž osa od 70. let uhnula směrem k Sadům Pětatřicátníků, ale původně vše pokračovalo tady přes Roudnou a na náměstí Republiky. Stejně tak i první trasa trolejbusů z roku 1949,“ řekl na úvod vedoucí dopravního oddělení Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Kohout.
Trolejbusy tudy jezdily až do roku 1977. „Už samotné trolejbusy zažily stavbu křižovatky Rondel. Přímo na Rondelu si můžeme všimnout podezřelých tlustých stožárů. Jedná se skutečně o původní trolejbusové stožáry ze 70. let, po kterých tady jezdily objízdné trasy trolejbusů, když se Rondel stavěl. Ovšem stožáry zůstaly osamoceny a stojí zde jako poslední svědectví trolejbusů na Severním předměstí,“ sdělil Kohout.
Blíže k Roudné je pak možné spatřit další stožáry, ty jsou však nové: „Ty jsou zase svědectvím plánů na novou stavbu trolejbusové trati v těchto místech. Takže tu potkáváme dvě tratě – jedna už neexistuje a druhá snad jednou vznikne. Nově postavené stožáry se nacházejí v ulicích Malická, Otýlie Beníškové a směrem k Rooseveltovu mostu,“ popsal pracovník PMDP.
Konec křižovatky Rondel tak, jak ji známe
„Teď ve 20. letech 21. století se s největší pravděpodobností dočkáme znovuzavedení trolejbusů na Severní předměstí. Trolejbusy by měly jezdit přes Roudnou po Karlovarské a Lidické třídě k Fakultní nemocnici Lochotín a dále na sídliště Košutka. Trolejbusy se sem vrátí, ovšem křižovatka Rondel má zaniknout, má se zasypat a přestavět do podoby klasické úrovňové křižovatky,“ uvedl Jiří Kohout, který pokračoval:
„Je téměř zázrak, že v tomto místě dnes stojí ještě vůbec nějaké domy, a to včetně zmiňovaných trolejbusových stožárů. Plánovači, urbanisté a dopravní inženýři tady totiž v 70. letech plánovali vystavět soustavu mimoúrovňových křižovatek. Měla tudy vést dálnice na Rozvadov a čtyřproudé silnice.“
Také co se architektury týče, prolíná se zde staré s novým: „Ne všechno tady je úplně vzhledné, ale východní část vypadá docela dobře. Naproti tomu je zde moderní dům s ostrým nárožím, ale i ten je zajímavý z hlediska trolejbusové budoucnosti, protože patří mezi první současné domy, které se postavily tak, že počítají se zavěšením trolejového vedení. Můžeme zde vidět kotvy, které umožní zavěsit v tomto místě trolejovou křižovatku. Díky tomu nebude potřeba tolik stožárů, možná ani dokonce některé z těch, které se zde dříve postavily,“ řekl spoluautor knihy 80 let Plzeň trolejbusová Jiří Kohout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






