Božena Benešová: Kamarádi. Jednu z autorčiných povídek o dětech čte Valérie Zawadská

Povídky o dětech jsou důležitou součástí prozaického díla Boženy Benešové (1873–1936). Prokázala v nich schopnost vcítit se do duše svých malých hrdinů, vyzvednout jejich opravdovost a čistotu, ale také poukázat na to, jak a čím je zraňuje a mrzačí necitlivý svět dospělých. Z rozsáhlého prozaického díla Boženy Benešové je nejznámější novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová, jistě také díky úspěšné dramatizaci E. F. Buriana. Tvorba Boženy Benešové vychází z neblahých zkušeností v maloměstském prostředí; promítala je zejména do osudů dívčích hrdinek svých próz, které se s různých stupněm úspěchu pokoušejí vzepřít zaběhnutému řádu věcí (Kruté mládí, Myšky, Oblouzení aj.).

V bibliografii Boženy Benešové najdeme kromě počátečních básní i větší románové skladby (dvoudílný román Člověk, trilogie Úder, Podzemní plameny, Tragická duha), umělecky úspěšnější však byla v menších prozaických útvarech. Svědčí o tom nejen již zmiňovaná novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová, ale i několik souborů povídek, kromě tří jmenovaných například ještě Tiché dívky, Rouhači a oblouzení, Chlapci. Z poslední z nich jsme vybrali i tuto povídku.