Do přírody s respektem: nebuďte netopýry, nekrmte nutrie, uklízejte si po sobě
Víte, který živočich na území České republiky má nejmohutnější zuby? Je to bobr, a také nutrie. A právě na nutrie upozornil mimo jiné v páteční Radioporadně přírodovědec a cestovatel Vladimír Lemberk.
Nutrie není náš původní druh. Utekla z farem, kde se chovala na maso a kožešiny, rozšířila se ve městech, a dnes slouží jako atrakce pro lidi, kteří si vyjdou na procházku k vodě.
„Nutrie si aktivně vyhrabává nory, můžete to vidět např. na Loučné v Sezemicích. Je to živočich, který do naší přírody nepatří, může vytlačit naše původní druhy a přikrmováním tomu napomáháte. Nutrie, jsou přítulné, žerou z ruky, nechají se podrbat, ale věřte tomu, že to není správné. V České republice už brzy začne platit Evropská norma, která redukuje podporu těchto nepůvodních druhů, které je potřeba aktivně likvidovat. Jiná cesta není,“ říká přírodovědec.
Kde našlapovat po špičkách
Lidé vzali v posledních měsících přírodu útokem, nicméně respekt k ní se trochu vytrácí. Pár dobře míněných rad nabízí přírodovědec Vladimír Lemberk:
- Nejezděte tam, kam jezdí všichni, vybírejte méně známá místa, která vás překvapí svým kouzlem. Přelidněno je teď v Krkonoších nebo v Jizerských horách. Cesty jsou zničené, všude odpadky.
- Pokud se občerstvíte, rozhlédněte se kolem sebe, zda jste zanechali místo odpočinku čisté, bez odpadků.
- Nezkracujte si cestu mimo povolené stezky. Příroda nám dodává energii, ale přistupujme k ní s pokorou. Existují klidové zóny Národních parků, můžete vyrušit spící živočichy, například netopýry. Ti přezimují ve štolách, otevřených jeskyních nebo ve sklepích domů.
Čtěte také
„Netopýra probuzením velmi poškodíte. Takové neplánované procitnutí ho totiž stojí obrovské úsilí a na jaře mu pak chybí zásoby podkožního tuku. Takže radím nebudit, nedýchat na něj, nezahřívat, jen pozorovat maximálně z jednoho metru,“ dodává Vladimír Lemberk.
Medvěd nespí pravým zimním spánkem
Zvířata v přírodě přečkávají nepříznivé období různým způsobem. Medvěd, jezevec nebo rejsek nespí pravým zimním spánkem, zůstávají jen ve stavu strnulosti, medvědice v zimě dokonce rodí mláďata. Ani ryby nespí, jen sníží přísun potravy a zklidní se. Obojživelníci nebo hadi tráví zimu v nepromrzajících úkrytech ve stavu strnulosti a mají k dispozici dokonce přirozený „Fridex“. To znamená, že jim krev nemůže zamrznout. Hmyz přečká zimu často ve formě vajíčka nebo kukly.
Kdo spí pravým zimním spánkem? Například netopýr, ježek nebo sysel. Sysel prospí až sedm měsíců v roce!
Zajímá vás, kolik váží čapí hnízdo, a který pták buduje největší hnízdo na světě? Poslechněte si Radioporadnu.
Související
-
Do lokality Červeňák vjel buldozer. Pomůže přírodě a vrátí do ní vodu
Obnova pardubického přírodního parku Červeňák se nezastavila ani v zimě. Teď třeba místo upravovali ochránci přírody a vzali si na pomoc těžkou techniku.
-
Ochránci přírody vypustili do přírody na Pardubicku divoké koně
Ochránci přírody vypustili do přírody na Pardubicku divoké koně převezené z přírodní rezervace Milovice. Pokračují tak v projektu návratu těchto zvířat do krajiny.
-
Ježky není potřeba rozmazlovat. Ale přilepšit jim můžete
Narazili jste při podzimním úklidu své zahrady na malého ježka? Než začnete s jeho záchranou, dobře zvažte, zda vaši pomoc vůbec potřebuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.