Francis Scott Fitzgerald: Směnka a další povídky
Soužení nakladatele s vydáním knihy, alkoholické opojení a kuřácká vášeň nebo vdavky ztřeštěné milionářské dcerky – to jsou jen některé z námětů pro humorné a parodické povídky amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda. Nejen z českého souboru jeho dosud nevydaných textů Za tebe bych život dal čte Ivan Řezáč. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Směnka
Ta kniha byla komerční tutovka. Alespoň se to tak nakladateli zpočátku zdálo. Humornou povídku Směnka napsal Francis Scott Fitzgerald ve svých 23 letech, v době, kdy už slavil úspěch se svým prvním románem Na prahu ráje. Satira nakladatelského světa je tedy ozvěnou i jeho zkušeností s knižním byznysem. Směnka se odehrává v období po první světové válce a autor se v ní vysmívá dobové knižní produkci zaměřené na spiritismus a osobnostní rozvoj, která v poválečné duchovní prázdnotě dosáhla komerčního rozkvětu.
Ztracené desetiletí a Díky za ten oheň
Alkoholické opojení je téma, ke kterému se Fitzgerald ve své prozaické tvorbě opakovaně vracel. Nekonečný večírek „jazzového věku“ se na něm značně podepsal a démon alkohol ho pronásledoval celý život. Postava Louise Trimbla z povídky Ztracené desetiletí s autorem v mnohém sdílí nabyté zkušenosti.
Naopak povídka Díky za ten oheň je pro Fitzgeraldovu tvorbu poněkud netypická. Zázračný příběh obchodní cestující s dámským prádlem časopis New Yorker dokonce nejprve odmítl otisknout. Text byl uveřejněn nakonec až po 76 letech od napsání – za bouřlivé reakce čtenářů.
Londýnský Tarquinius
Povídku Londýnský Tarquinius napsal Francis Scott Fitzgerald už za svých studií na Princetonu. Později uvedl, že v době, kdy vznikla, měl utkvělou představu, že se stane básníkem, a nechával si záležet na vyznění každičké věty. Doslova píše, že se „hrozil plytkosti ve stylu i v ději“. Parodický příběh nás zavádí do renesančního Londýna, ale svým názvem i dějem odkazuje až do časů starého Říma, kde se odehrál slavný tragický příběh zneuctěné Lukrécie.
Gracie na moři
Ve třicátých letech pracoval F. S. Fitzgerald na scénáři k filmu Gracie na moři. Měla to být bláznivá fraška psaná na míru hollywodské herecké dvojici Georg Burns – Gracie Allenová. K realizaci snímku nakonec nedošlo, zbyla jen Fitzgeraldova filmová povídka, která děj komedie dopodrobna popisuje: reklamní agent dostane zapeklitou zakázku – musí provdat ztřeštěnou milionářskou dcerku. Autor řetězí jednu groteskní zápletku za druhou, a když se nakonec rozpletou, v dálce už zní zvony svatební.
Pozdrav Lucy a Elsie
Povídku Pozdrav Lucy a Elsie můžeme vnímat jako moderní zpracování námětu Turgeněvových Otců a dětí. Fitzgerald ji napsal v závěru třicátých let, po návratu z Kuby, kam také situoval děj příběhu. Náhodně otevřený dopis s popisem milostných avantýr vyvolá u otce obavy o budoucnost svého dospívajícího syna.
Účinkuje: Ivan Řezáč
Překlad: Petr Eliáš (Směnka, Díky za ten oheň, Gracie na moři a Pozdrav Lucy a Elsie), Vlasta Dvořáčková (Ztracené desetiletí), Zdeněk Beran (Londýnský Tarquinius)
Připravil: Dominik Mačas
Mistr zvuku: Ondřej Franěk
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno v plzeňském studiu Českého rozhlasu v roce 2019 (premiéra).
Povídky Směnka, Díky za ten oheň, Gracie na moři a Pozdrav Lucy a Elsie vyšly v roce 2018 v českém souboru dosud nevydaných Fitzgeraldových textů Za tebe bych život dal. Povídka Ztracené desetiletí vyšla v odeonském souboru Takový pěkný pár v roce 1986.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
