Házení ječmene na dívky, beseda nad kronikou. Staré i nové vánoční zvyky popsal kronikář Doudleb
Kronikář nemůže zapsat, jak Vánoce slaví každá rodina doma, ale může zaznamenat, jak se odehrávají na veřejnosti. V Doudlebech na Českobudějovicku Jan Šimánek do kroniky zachytil vánoční, silvestrovské a novoroční dění na ulicích a místech setkávání v obci.
„Na Štědrý den lidé navštěvují hroby svých blízkých zemřelých a někteří se účastní půlnoční mše svaté,“ předesílá kronikář a pak začne číst ze svého zápisu Vánoce z roku 2008. „V poslední době opadl novodobý zvyk pouštět v podvečer koledy veřejným rozhlasem obce. Na půlnoční přicházejí i lidé středního a mladšího věku, kteří na jiné svátky do kostela nechodí. Někteří se potom staví v hospodě na něco na zahřátí.“
Jan Šimánek dále cituje, co napsal o místní štěpánské zábavě: „Na ní si zájemci mohou zatancovat. Soubor Doudleban ji pořádá večer 25. prosince. Dříve se konala na samý svátek Svatého Štěpána 26. prosince.“
Kronikář rovněž vypsal zaniklé vánoční zvyky Doudleb, mezi které patřil například svatoštěpánský, kdy po mši na památku ukamenování světce chlapci házeli na děvčata oves nebo ječmen. Naopak obyčejem, který se prosadil po roce 1918, je strojení vánočního stromku.
A novou tradici zavedl bývalý kronikář. „Vyvrcholením celoroční práce je pro kronikáře beseda nad kronikou, kterou začal před časem pořádat Vladimír Nutil. Nepřetržitě se koná od roku 1995. Akce probíhá vždy některý všední den mezi Vánocemi a Novým rokem v zasedací místnosti obce,“ čte své řádky Jan Šimánek.
Vánoční pokrmy tehdy a dnes
Kronikář Jan Šimánek je profesí historik a autor několika knih. Na podzim 2021 vydal publikaci Doudlebsko v kuchyni a u stolu s podtitulem Lidová strava z jihu Čech. „V závěru je kapitola, která pojednává o tom, co se jedlo během nejvýznamnějších křesťanských svátků, a Vánoce jsou v ní také zpravované,“ říká a nalistuje v soupisu receptů předpis na pečené šišky z vánočkového těsta, které na Doudlebsku původně typicky a závazně tvořily štědrovečerní večeři.
„V některých starobylých vesnicích se tradovalo, že šišek má být co nejvíc druhů, takzvaně šišek devatero, aby v příštím roce byla dobrá úroda,“ dodává Jan Šimánek.
Co se navíc o Štědrém večeru jídávalo v selských rodinách, kdy se prosadil smažený kapr s bramborovým salátem nebo cukroví a jak v současnosti obyvatelé Doudleb tráví Silvestr a slaví příchod nového roku, zjistíte poslechem Jihočeských kronik.
Související
-
Hraje hry od rána do večera a odmlouvá. Doudlebský Mikuláš uchovává seznam dětských hříchů v kronice
„Jak se slavily Vánoce v minulosti, o tom se ve starých místních kronikách moc nenajde,“ říká kronikář Doudleb. To ho podnítilo, aby popsal průběh adventu a Vánoc sám.
-
Zvláštností kroniky Benešova na Černou jsou ilustrace, které zobrazují výjevy z obce
„Ocenění je příjemná věc, ale je mnoho lidí, kteří by si ho zasloužili, jenže na ně ještě nedošlo,“ říká k titulu Jihočeský knihovník Růžena Lepšová z Benešova nad Černou.
-
V kronice vsi Prostřední Svince chyběly zápisy z mnoha poválečných let. Místní ji dokázali doplnit
Svince, Doubka, Zlámanice. To jsou místa v bydlišti kronikáře Václava Janoucha. Druhá polovina názvu vesničky Prostřední Svince pravděpodobně souvisí s chovem vepřů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
