Historické krovy v srdci Chebu mapují vývoj městské architektury
Další díl seriálu Tajemství technických památek je věnován chebským historickým krovům. Natáčel Josef Šorfa
V centru Chebu se nachází jedinečný soubor historických krovů, které ukazují mistrovství tesařského řemesla napříč staletími. Prohlídková trasa představuje více než 600 let staré konstrukce až po ty nejnovější z 20. století. Prohlídka je spojena s příběhem městského vývoje a nabízí pohled na architektonické skvosty, které nejsou k vidění nikde jinde.
Staleté konstrukce, které se dochovaly na více než 90 chebských domech, tvoří největší a nejrozmanitější soubor krovů v České republice. Tento soubor pokrývá široké spektrum historických období, od gotických a renesančních až po barokní, klasicistní a novodobé, a vypráví fascinující příběh vývoje městské architektury a urbanismu.
Mnohé z krovů pocházejí z vrcholně gotické doby vlády Karla IV. a Václava IV. a dnes jsou považovány za skvosty tesařského řemesla. Největší z nich dosahují rozpětí skoro 20 metrů a zhruba stejné výšky, rozdělené až do pěti úrovní. V žádném jiném českém nebo moravském městě zřejmě není dochován tak pestrý, ucelený a početný soubor historických krovů.
Prohlídka začíná v domě naproti muzeu
Prohlídku vede odborný průvodce, který provádí několika historickými domy na chebském náměstí. Během ní si prohlédnou například gotický Schirndingerův dům, Rajchlův dům nebo dům u Zlatého lva. Prohlídka končí v Gablerově domě na opačné straně náměstí.
Kromě toho se návštěvníci seznámí se způsobem, jakým se v minulosti uchovávaly cenné suroviny. Některé půdní prostory totiž sloužily jako sklady, a propojení mezi jednotlivými domy umožňovalo snadnou manipulaci s nákladem. Prostory tak odhalují i praktické aspekty městské obchodní činnosti.
Prohlídka také odhaluje duchovní a ochranné prvky, které měly zajistit bezpečí domu a jeho obyvatel. Objevování těchto zapomenutých modliteb přidává duchovní rozměr a odhaluje historický kontext, v němž se řemeslo a víra propojovaly.
Související
-
Lanová dráha Diana slouží už 111 let, byla nejdelší v Rakousko-Uhersku
Lanová dráha Diana, otevřená v roce 1912, dopravuje návštěvníky na Výšinu přátelství. Postavili ji nožíř Wenzel Drumm s Augustem Stöhrem, aby na vyhlídku usnadnili přístup.
-
Kraslická jatka odhalují vymoženosti tehdejších zařízení
Seriál Tajemství technických památek nás zavede do Kraslic. V areálu bývalých jatek se dodnes dochovala část původního zařízení, například mechanicky funkční výrobník ledu.
-
Poslední brána v Chebu měla kdysi padací most
Součástí barokního chebského opevnění bývala i Písečná brána pod chebským hradem. Zůstala jedinou, která se nejen zachovala, ale dokonce slouží až dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
