I v Tisé žijí příslušníci německé menšiny. Průkopník moderní architektury Hans Richter se narodil na Šluknovsku

11. duben 2025

Největší audioportál na českém internetu

Tisá | Foto: Petr Vorlíček

Sousedé 11. dubna 2025

Tentokrát si povídáme s panem Alfrédem Bauerem z Tisé na Ústecku, dalším potomkem neodsunutých českých Němců. Dozvíme se nejen, proč Bauerovi mohli zůstat v Čechách, ale také o jejich sžívání se s českou většinou, o pískovcových skalách, o podobě hraničního pásma do roku 1961 nebo o tom, jak užitečná je v pohraničí znalost němčiny.

Ve výročí týdne si tentokrát připomeneme architekta, který působil v Čechách i Německu.

14. dubna 1882 se v obci Les Království na Šuknovsku v chudé tkalcovské rodině narodil Hans Richter. Nejprve se v Rumburku vyučil zedníkem, pak pokračoval ve vzdělávání na průmyslové škole v Liberci. Poté krátce působil jako stavební technik v Ústí nad Labem, odkud odešel do Drážďan, aby tu studoval architekturu na tamní umělecké akademii.

V roce 1919 se Richter v saské metropoli usadil a otevřel architektonickou kancelář. Patřil k průkopníkům funkcionalistické architektury a tzv. nové věcnosti.

V Drážďanech a okolí byla podle návrhů Hanse Richtera postavena řada vil a průmyslových staveb. Věnoval se také budování sídlišť. Mezi jeho nejznámější stavby v okolí Drážďan patří Wasserturm v zahradním městě Hellerau.

Zakázky získával i v Čechách – je autorem Vily Heller v Ústí nad Labem nebo Palmeho vily v Krásné Lípě, která je považována za největší vilu ve funkcionalistickém stylu v Čechách. Richter byl také jedním z prvních, kdo na severu Čech stavěl domy s rovnými střechami.

Vila Heller v Ústí nad Labem

Když se v Německu dostali k moci nacisté, Richter se dostal s režimem do konfliktu. Kvůli svým moderním stavbám byl označen za „kulturního bolševika“. Aby si udržel zakázky, vstoupil do NSDAP.

Po válce se pokoušel v Československu získat osvědčení antifašisty a vrátit se do rodné země. Nepovedlo se, a tak zůstal v Drážďanech. Až do své smrti v roce 1971 už tu nezískal žádnou zakázku.

V 50. letech rekonstruoval berlínské divadlo Lidová scéna. V posledních letech pozapomenuté dílo Hanse Richtera společně objevují badatelé z Česka a Saska.

autoři: Veronika Kindlová , Richard Šulko