I v Tisé žijí příslušníci německé menšiny. Průkopník moderní architektury Hans Richter se narodil na Šluknovsku
Tentokrát si povídáme s panem Alfrédem Bauerem z Tisé na Ústecku, dalším potomkem neodsunutých českých Němců. Dozvíme se nejen, proč Bauerovi mohli zůstat v Čechách, ale také o jejich sžívání se s českou většinou, o pískovcových skalách, o podobě hraničního pásma do roku 1961 nebo o tom, jak užitečná je v pohraničí znalost němčiny.
Ve výročí týdne si tentokrát připomeneme architekta, který působil v Čechách i Německu.
14. dubna 1882 se v obci Les Království na Šuknovsku v chudé tkalcovské rodině narodil Hans Richter. Nejprve se v Rumburku vyučil zedníkem, pak pokračoval ve vzdělávání na průmyslové škole v Liberci. Poté krátce působil jako stavební technik v Ústí nad Labem, odkud odešel do Drážďan, aby tu studoval architekturu na tamní umělecké akademii.
V roce 1919 se Richter v saské metropoli usadil a otevřel architektonickou kancelář. Patřil k průkopníkům funkcionalistické architektury a tzv. nové věcnosti.
V Drážďanech a okolí byla podle návrhů Hanse Richtera postavena řada vil a průmyslových staveb. Věnoval se také budování sídlišť. Mezi jeho nejznámější stavby v okolí Drážďan patří Wasserturm v zahradním městě Hellerau.
Zakázky získával i v Čechách – je autorem Vily Heller v Ústí nad Labem nebo Palmeho vily v Krásné Lípě, která je považována za největší vilu ve funkcionalistickém stylu v Čechách. Richter byl také jedním z prvních, kdo na severu Čech stavěl domy s rovnými střechami.
Když se v Německu dostali k moci nacisté, Richter se dostal s režimem do konfliktu. Kvůli svým moderním stavbám byl označen za „kulturního bolševika“. Aby si udržel zakázky, vstoupil do NSDAP.
Po válce se pokoušel v Československu získat osvědčení antifašisty a vrátit se do rodné země. Nepovedlo se, a tak zůstal v Drážďanech. Až do své smrti v roce 1971 už tu nezískal žádnou zakázku.
V 50. letech rekonstruoval berlínské divadlo Lidová scéna. V posledních letech pozapomenuté dílo Hanse Richtera společně objevují badatelé z Česka a Saska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka