Jak se u nás bude dařit kaštanovníku nebo sekvojovci? Brněnští vědci testují nepůvodní druhy dřevin
Správa městských lesů Jihlava společně s vědci z Mendelovy univerzity v Brně testuje pěstování nepůvodních druhů dřevin v našich podmínkách. Odborníci vybrali přibližně desítku druhů stromů z různých koutů světa. Cílem je zjistit, jak tyto stromy, mezi které patří například sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský, budou prospívat ve zdejším prostředí. Měnící se klima a s ním související kůrovcová kalamita dopadá i na způsoby hospodaření a výsadby v lesních porostech.
Související
-
Sekvoje nerostou jen v Severní Americe, ale i na severu Brna. Vysadil je tam Lukáš Maršálek
Sekvoje staré tisíce let, nerostou jen v severní Americe. Zřejmě největší porost těchto stromů v Evropě najdete v Brně. Přesněji v lesích na jeho severním okraji.
-
ŠLP Křtiny slaví 100 let. Za pestrost univerzitních lesů vděčíme našim dědečkům, říkají lesníci
Školní lesní podnik vznikl v roce 1923, takže letos slaví krásných 100 let. „Les je takovou „klinikou“ pro studenty, ale zároveň má být výkladní skříní českého lesnictví.“
-
Aleje nesázíme pro sebe, ale pro naše děti a vnuky, říkají krajinářští architekti Veličkovi
Stromové aleje lemující cesty patří neodmyslitelně k naší krajině. Proč a kdy se vlastně začaly vysazovat, prozradí v rozhovoru Petr a Markéta Veličkovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
