Po 43 Sovětech a 43 Američanech se do vesmíru dostal první zástupce jiné země – Vladimír Remek

4. únor 2024

2. března 1978 vzlétl do kosmu českobudějovický rodák Vladimír Remek. Na oběžné dráze strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut. Byl prvním kosmonautem z jiné země než Sovětského svazu a USA.

„Vladimír Remek je dodnes považován jaksi za prvního evropského kosmonauta, v každém případě byl prvním ze třetí země po Sovětském svazu a Spojených státech. Vzlétl do vesmíru jako 87. kosmonaut vůbec a je až vtipné, že před ním to bylo přesně napůl – 43 sovětských a 43 amerických astronautů,“ připomíná astronomka Jana Tichá.

Na oběžnou dráhu se Vladimír Remek dostal díky programu, který nabízel zemím tehdejšího takzvaného socialistického tábora, zapojeným do kosmických výzkumů, možnost přípravy a letu vlastního astronauta. Československo tehdy mělo nejlepší výsledky, a proto mohlo vyslat svého zástupce jako první. Vladimír Remek byl vybrán z osmdesáti československých vojenských pilotů.

Let označený jako Sojuz 28 mířil k tehdejší sovětské kosmické stanici. Tam astronauti pobývali a prováděli různé experimenty, například tavili kovové prášky a zkoumali růst řas v mikrogravitaci. Také monitorovali svůj zdravotní stav.

Po návratu na Zemi začal Vladimíru Remkovi, obrazně řečeno, druhý život kosmonauta. „Stal se takovou trochu předváděnou ikonou, což ho rozhodně nebavilo, jak sám říká. Já jsem se s ním setkala několikrát, jednou jsme měli příležitost k docela dlouhému rozhovoru před besedou v roce 2019 a musím říct, že teprve tehdy jsem ho docenila jako člověka, který má obrovský rozhled a vzdělání,“ vypráví Jana Tichá.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.