První pacient s implantovaným mozkovým čipem dokáže myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce

Astronomové objevili neuvěřitelně jasný kvasar, který je dost možná nejjasnějším objektem ve vesmíru. Rekordman s černou dírou v srdci, který září tak oslnivě jako 500 bilionů Sluncí, se přitom dlouhá léta skrýval všem přímo na očích. Zatímco na snímcích kvasar připomíná pouhou tečku, ve skutečnosti se podle astronomů bude jednat o dost bouřlivé místo. Rotující plyn a další hmota z hvězd, které do sebe vtahuje černá díra, připomínají velkolepý kosmický hurikán.

Čtěte také

Přistání člověka na Měsíci odloženo. Projekt NASA s názvem Artemis se uskuteční nejdříve roku 2026

Japonsko se jako první země světa chystá letos v létě vypustit na oběžnou dráhu miniaturní satelit vyrobený ze dřeva. Cílem vědců, kteří družici vyvinuli, je bojovat proti znečištění kosmu hliníkovými a dalšími škodlivými částicemi. Satelity se v současné době vyrábějí právě z hliníku, titanu či různých slitin. Družice LignoSat byla zkonstruována z magnoliového dřeva. Toto dřevo se při experimentech provedených na Mezinárodní vesmírné stanici ukázalo jako obzvlášť stabilní a odolné vůči praskání.

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce. Oznámil to zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil. Dlouhodobým cílem je přitom například umožnit lidem s kvadruplegií neboli ochrnutím všech čtyř končetin ovládat zařízení myšlenkami.

Čtěte také

Polární záře, jasná kometa i zatmění Měsíce budou zřejmě k vidění v Česku na obloze v roce 2024

Českým fyzikům se povedlo vyrobit unikátní molekulu magnetického nanografenu. Grafen je supertenká forma uhlíku podobná strukturou grafitu, která ale běžně nemá magnetické vlastnosti. Nanočástice má po přiblížení mikroskopem tvar podobný motýlím křídlům. Na každém vrcholu „křídla“ jsou nepárové elektrony, které si předávají informace. Tato vlastnost předurčuje budoucí využití nanografenu v kvantových technologiích a při uchovávání dat.

Lidé budou moct na obloze v sobotu 24. února spatřit takzvaný mikroúplněk, nejmenší úplněk roku. Jde o úkaz, kdy je Měsíc na své oběžné dráze blízko bodu odzemí, tedy laicky řečeno téměř nejdál od planety Země. Opačný a známější jev, kdy je Měsíc úplňkem v přízemí na své protáhlé dráze a jeví se větší, se nazývá lidově superúplněk. Ten letos nastane na podzim, ve středu 18. září a ve čtvrtek 17. října. V zářijovém úplňku v přízemí navíc budou moct lidé pozorovat částečné zatmění Měsíce.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!