Rebel Jiří Stránský. Povídky k nedožitým devadesátinám

Povídky k nedožitým devadesátinám poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Sklony k psaní měl Jiří Stránský už jako kluk, i když, jak později přiznával, chtěl být původně sedlákem, protože jeho dědeček měl statek. „Jakmile jsem však zjistil, že lze napsat knížku, která člověka přiková k židli s očima vyvalenýma, chtěl jsem to taky zkusit. Když jsem pak viděl, co se děje s mojí rodinou, zjistil jsem, že si příběhy ani nemusím vymýšlet, že je stačí pouze zaznamenat,“ vzpomínal při našem prvním setkání na festivalu Finále v Plzni v roce 2006. „Když mě pak komunisté zavřeli, setkal jsem se s velikány české literatury, jako byli Jan Zahradníček, František Křelina, Josef Knap, Zdeněk Rotrekl nebo Karel Pecka. Samozřejmě všichni mi to psaní vymlouvali a dávali sami sebe za příklad, jak jako spisovatelé v této zemi dopadli. Na mě to ale působilo přesně naopak, jenom mě v mém rozhodnutí utvrdili...“

V Českém rozhlase v Plzni jsme pak natáčeli jako četbu na pokračování jeho román pro kluky (a trochu i pro holky) Perlorodky a pak ještě pro Hajaju pohádky Povídačky pro moje slunce. Letos jsme se s režisérem Jakubem Doubravou (mimochodem představitelem hlavní role ve filmu Petra Nikolajeva Kousek nebe natočeného podle Stránského povídky Štěstí) rozhodli autorovo jubileum připomenout třemi premiérami jeho dosud nenatočených textů.

První z nich je povídka Žabák, ke které Jiří Stránský čerpal inspiraci z prostředí komunistických lágrů v 50. letech. Autor ji přiřadil ke třetímu vydání knížky povídek Štěstí (1998), jejíž náklad původně v roce 1969 skončil ve stoupě a ke čtenářům se dostalo jen několik málo výtisků.

Jiří Stránský o sobě říkal, že je spíš vypravěč než spisovatel. Vybrali jsme proto i část jeho vzpomínek z knihy Zbořené zdi: hlasy z cel, které věznily Nelsona Mandelu a Václava Havla (2003). V úryvku Jiří Stránský vzpomíná na životní období předcházející jeho věznění v komunistických lágrech – na svého dědečka Jana Malypetra, významného agrárního politika, otce Karla Stránského, pražského advokáta a činovníka Sokola i bratra Jana, kteří všichni byli komunisty uvězněni před ním – a také na své zatčení v roce 1953 a soud.

Třetí premiérou je povídka Stařec a chlapec, ve které téměř devadesátiletý muž, bývalý mukl, dostane v létě na starost hlídání malého vnuka. Tento příběh je oslavou rodiny, lásky a manželské oddanosti. Tvoří také určitý prolog k pozdější Stránského novele Stařec a smrt (2007).

Všechny tři zmíněné premiéry spolu s reprízami povídek Citron a Tichá pošta si na Vltavě můžete poslechnout od 9. do 13. srpna, v týdnu, kdy si připomínáme nedožité devadesátiny Jiřího Stránského.