Velikonoce - zvyky a tradice jednotlivých dnů Svatého týdne

Boží hod velikonoční je oslavou Kristova vzkříšení, je plný jídla a veselí

Boží hod velikonoční patří v křesťanské tradici mezi největší slavnosti církevního roku. Právě během noci na neděli se totiž měl Ježíš Kristus vrátit mezi živé a vstát z mrtvých.

Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného tridua, které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení.

Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, protože obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

V tento den se pečou velikonoční beránci nebo mazanec a pro dobrou úrodu z nich dostává svůj díl i studna a pole. Ženy barví vajíčka pro koledníky, muži pletou pomlázky.

Tento den je plný hodování. Na slavnostní tabuli by měl být například vývar a pokrmy z vepřového, skopového, králičího i uzeného masa. 

Hospodyňky by neměly v tento den uklízet. Boží hod velikonoční je určen pro zpěv a tanec, lidé se v tento den hojně navštěvovali. Zvykem také bylo obdarovat své blízké něčím novým.

autor: Český rozhlas Zlín
Spustit audio

Související

Nejnovější zprávy

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.