Z hlediska nářečí je Morava výjimečná, ale v tuzemsku je i další zajímavé místo, říká odbornice na dialekty
Jen slunéčko sedmitečné má v našich zemích nejméně 150 různých nářečních variant názvu, od změny hlásek až po dvojslovná označení. Brněnští jazykovědci teď zkoušejí do mapování nářečí zapojit školáky.
Ovládají techniku a poznají, když člověk mluví jinak. I tak může znít zdůvodnění, proč se odborníci na nářečí fungující v Akademii věd ČR spojili s kolegy z VUT a z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého. A vyzývají školáky, aby se zapojili do tvorby nahrávek, které právě různé dialekty dokumentují.
„Když vznikaly vizuály k našemu projektu, chtěla po mně jejich autorka Alena Vondráková nějaké zajímavé slovo, které má spoustu verzí,“ svěřila se jedna z autorek projektu Marta Šimečková z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A hned doporučila slunéčko sedmitečné. To má v nářečích nejméně 150 označení. Třeba bedruška, marunka, kokorunka, pinkalinka, bábrlinka, ale i boží kravička či boží ovečka.
V projektu Staň se superdialektologem se tvůrci snaží přesvědčit školáky, aby nahráli třeba své příbuzné a poslali nahrávku dialektologům. Ti nahrávky zpracují a chtějí s jejich pomocí vytvořit také podrobnou nářeční mapu České republiky. „Už teď jich přicházející desítky,“ dodává odbornice. Podrobné instrukce najdete na stránkách projektu.
Rozhlasová soutěž přibližuje nářečí už deset let
Český rozhlas Brno vysílá každý pracovní den netradiční přiblížení nářečí a nářečních slov. Soutěž Jak se u nás mluví už za tu dobru zahrnula tisíce slov. Nyní každý pracovní den v 7:10.
Podle Šimečkové platí, že Morava je na nářečí výjimečně bohatá. Za mimořádně zajímavým místem je ale potřeba zajet na severovýchod do příhraničí s Polskem. Tam se do dialektů míchají nejen vlivy češtiny a polštiny, ale i slovenštiny či němčiny.
Brněnské dialektologické oddělení je na Akademii věd ČR jediným. Zaměstnává 11 odborníků a pokrývá celé území státu, podobné pracoviště v Praze už zaniklo.
Přežijí tuzemská nářečí rok 2050? Proč se vůbec snažit o jejich zaznamenání? A z jakého důvodu dialektologové příliš nechtějí zpracovávat jadrnější výrazy? Více v rozhovoru s Martou Šimečkovou.
Související
-
Regionální mluva a folklór lidi spojuje. S dialektoložkou Martinou Ireinovou o nářečí
„Nářečí, to jsou naše kořeny. Je to něco, co nás spojuje s místem, odkud pocházíme,“ zamýšlí se nad významem regionální mluvy dialektoložka Martina Ireinová.
-
Filip Cíl: Nářečí jižní Moravy zní, jako když potíráme chleba máslem
Herec Filip Cíl je známý z mnoha filmů, pohádek i divadelních rolí, ale původně začínal folklórem. Moderuje také Studio Kamarád.
-
Vymyslet nová hantecová slova bylo pro překlad Malého prince nezbytné, říká Jindra Eliáš
Po překladech do více než 300 jazyků a dialektů má kniha Malý princ také verzi v hantecu. Dílo Antoina de Saint-Exupéryho převedl do brněnské mluvy moderátor Jindra Eliáš.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
