Zisk miliarda, za elektřinu navíc 600 milionů. „Je to mimořádný náklad,“ říká šéf Třineckých železáren

Důvodem zdražení pro tuzemské podniky, které se čeká od ledna, je navržené zvýšení regulované části ceny elektřiny. Do ní se má totiž pro příští rok podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) promítnout plně příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů a také nárůst nákladů na služby distribuční a přenosové sítě.

Čtěte také

ČEZ se může změnit. Kvůli novým jaderným blokům i konci uhelných elektráren, říká šéf společnosti Beneš

Poplatek za obnovitelné zdroje energie (OZE) i náklady sítí totiž vláda už v roce 2024 nebude dotovat, jako to dělala kvůli energetické krizi v letošním roce.

Z návrhu ERÚ tak vyplývá, že regulovaná složka cen elektřiny pro velké podniky má hlavně kvůli poplatku za OZE zdražit o víc než 200 procent. Celkový účet by ale podle vlády firmám, stejně jako domácnostem, měla snížit levnější cena samotné, tzv. silové elektřiny. Zdražení má být tak jen v řádu procent.

To ale velké podniky odmítají, podle nich se jim příští rok elektřina už moc nezlevní a zvýšení regulované složky na ně plně dopadne.

Například pro největšího výrobce oceli u nás, Třinecké železárny, půjde o zvýšení nákladů na energie o víc než 600 milionů korun.

Pomoc státu

„Pokud plánujeme hospodářský výsledek naší společnosti pro příští rok někde kolem miliardy korun, tak si představte, že vám z toho vlastně najednou ubyde 600 milionů,“ upozorňuje v rozhovoru pro Peníze a vliv generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Oceláři a další velké průmyslové firmy jsou přitom nejen pod tlakem konkurence na světovém trhu s ocelí, ale i kvůli dohodě snižovat emise CO2 v Evropě. Chtějí proto, aby jim stát pomohl.

Čtěte také

Julie Hrstková: Dvě chyby a jeden úspěch

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS vláda kvůli konsolidaci státních financí moc možností nemá. Případný návrat větších dotací na podporu OZE by znamenal výraznou změnu státního rozpočtu na příští rok, kterou by musela schválit celá vláda. Kabinet tak chce spíš v připomínkovém řízení žádat po ERÚ, aby návrh růstu cen regulované složky upravil směrem dolů.

„Například já osobně v tom návrhu rezervy ještě vidím, takže si myslím, že celkový objem té regulované složky by mohl ještě poklesnout. Ale finální rozhodnutí udělá ERÚ,“ uvedl Stanjura. Na rozdíl od Německa navíc tuzemské podniky mají k dispozici Modernizační fond.

Připomínkové řízení k návrhu regulovaných cen energií končí dnes (v úterý), rozhodnutí o jednotlivých položkách má ERÚ vydat do konce listopadu.

Podle Heideho by s poplatkem za OZE měla energeticky náročným podnikům ale pomoci vláda, stejně jako v Německu. „Vytvořili si speciální fond, do kterého se ukládají peníze z emisních povolenek a následně z toho sanují potřebnou částku,“ říká v rozhovoru Heide.

Jak funguje dovoz železné rudy z Ukrajiny? Komu prospívají sankce proti Rusku? A jak Třinecké železárny vnímají potíže firmy Liberty Steel Ostrava? Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu.