Zprávy z našeho regionu

Ořechy jsou součástí našeho jídelníčku od pravěku. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak vznikly jejich názvy?

Po modrém blankytu bělavé páry hynou, lehounký větřík s nimi hraje; a vysoko – v daleké kraje bílé obláčky dálným nebem plynou… Tak popsal oblohu Mácha ve své básni Máj.

Připomeňme si význam vybraných slov, se kterými se setkáváme v koledách a naše děti nebo vnoučata už jim možná nerozumějí. 

Zastavíme se u bohatství, které tvoří zábavná nespisovná pojmenování fanoušků různých koníčků.

Dneska to bude pořádná jazyková bramboračka! Hlíza, kterou všichni známe, má totiž tolik jmen, že by se v nich člověk snadno zamotal.

Na podzim naši krajinu kromě jiných opouští čáp, konipas nebo skřivan. Jazykovědkyně vysvětluje, jak pojmenování těchto ptáků vznikla.

Na podzim nás opouští řada stěhovavých ptáků, kteří míří do teplých krajin. Loučíme se s vlaštovkou, strnadem, špačkem, konipasem, skřivanem, budníčkem nebo s ťuhýkem.

Blíží se Dušičky a tedy i chvíle, kdy vzpomínáme na své blízké. Zaměřme se na dvě slova, která k tomu patří – hrob a hřbitov. Na první pohled vypadají jako blízcí příbuzní.