80 let plzeňských trolejbusů
Skvrňany se změnily k nepoznání, zanikla zde i jedna z nejstarších trolejbusových tratí
Seriál 80 let plzeňských trolejbusů nás přivádí na mnoho míst v Plzni, která se během uplynulých let změnila doslova k nepoznání. Podle vedoucího dopravního oddělení Plzeňských městských dopravních podniků Jiřího Kohouta to zřejmě nejvíce platí o Skvrňanech.
„Skvrňany dostaly v minulém století mnoho osudových ran, jako bylo například bombardování, či přeložka železniční trati i státní silnice na Domažlice. Teď například stojíme u skvrňanské sokolovny, kde zůstalo jen několik řad obytných domů, vše ostatní bylo dávno demolováno.“
Zanikla zde také jedna z nejstarších trolejbusových tratí. „Skvrňany byly kdysi významnou čtvrtí a svědčí o tom i to, že sem jezdily tramvaje, které končily ještě před starým mostem nad chebskou tratí. Tramvaje však dojezdily v roce 1948, když sem byla přivedena trolejbusová linka 12 z Božkova,“ uvedl Jiří Kohout. Tato linka jezdila právě ke zdejší sokolovně, nicméně tento prostor musela časem opustit a přesunout se jinam.
Skvrňany byly od počátku velmi významnou trolejbusovou konečnou i zastávkou. „Mířily sem davy škodováků na směny a ze směn. Koncem 60. let se zde v ranní špičce točilo dokonce přes 41 posilových spojů a další spoje pokračovaly dál na Novou Hospodu. Činilo to velké dopravní potíže, jelikož tato konečná byla malá a vozy musely stát i na Domažlické třídě a blokovaly tak provoz,“ řekl pracovník PMDP.
Úrovňový přejezd
Úrovňový přejezd přes železniční trať byl zdejší zajímavostí: „Trolejbusové vedení přes železnici se vybudovalo v roce 1955 v souvislosti s prodloužením trolejbusové trati ze Skvrňan na Novou Hospodu. Úrovňový přejezd byl zajímavý tím, že trolejbusy křížily frekventovanou železniční trať a zároveň ji křížily v tupém úhlu. Toto zde bylo až do roku 2018,“ popsal Jiří Kohout, autor knihy 80 let Plzeň trolejbusová.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
