Rozdílů mezi prvními a současnými trolejbusy je hned několik

"Na první pohled je to počet náprav. První trolejbusy vyráběné ve Škodovce měly 3 nápravy. Další rozdíl byl v technice pohonu. Trolejbusy prvních generací fungovaly na principu odporové výzbroje, což zjednodušeně znamená, že energie se při rozjezdech a brzdění měnila v teplo," popsal zkušební technik Škody Electric a autor knihy 85 let výroby trolejbusů Škoda Jiří Šplíchal.

"Další rozdíl byl ve způsobu ovládání. Starší trolejbusy se ovládaly těžce, větší silou, než dnes. Bylo třeba popasovat se s řízením, které mělo vzduchový posilovač. Bylo to rozhodně těžší, než dnešní moderní systémy,“ pokračoval.

Ženy se za volantem trolejbusů začaly objevovat v 60. letech 20. století. „Pamětnice nám uvedly, že to pro ně bylo těžší. Když ráno vyjely z vozovny na linku, trvalo i několik desítek minut, než se systém nafoukal, jelikož kompresory byly tehdy slabší. Pro ženy to tedy znamenalo těžší práci. A také ne každá žena se odvážila k tomuto zaměstnání,“ dodal Jiří Šplíchal.

Kulaté a hranaté křivky

Jako další, co odlišuje původní a moderní trolejbusy, je design. „Vyskytlo se několik takových vln, což vlastně vidíme i na dnešních automobilech. Ono se to pořád střídá – hranatější a kulatější křivky. Takhle to bylo i v průběhu dějin výroby trolejbusů,“ řekl autor knihy.

„Dnešní trolejbusy mají mnoho technických vymožeností a jejich technická úroveň se dá srovnat s výrobky světových automobilek. Dnes je samozřejmostí, že jsou nízkopodlažní a také jejich řízení a pohon šetří energii. Navíc, technologie elektromobility se zde rozvíjí už několik desítek let,“ zmínil ekologickou stránku současných vozů Jiří Šplíchal.