A svítí dál...
Do velmi zvláštní situace se dostal ředitel České televize Jiří Balvín, když soud uznal jeho jmenování do vedoucí funkce za neplatný úkon. Kdo pochybil a zda za to nemůžeme všichni, na to se ve svém dnešním komentáři ptá Jiří Tomáš Blažek....
Protože televize vysílat nepřestala, národ si ani nepovšiml absurdity, která nastala minulý týden, kdy Obchodní soud pro Prahu 4 svým rozhodnutím řekl, že generální ředitel České televize Jiří Balvín není ani ředitelem, natož generálním. Možná tomu tak opravdu je, nezávislý soud nemůže v odůvodněních svých rozsudků jen tak tlachat. Televize se určitě odvolá k soudům vyšším, ale zase si povězme naplno, že tyhle hrátky a soudní výlohy zaplatíme zase my všichni, takže taková legrace to není. Televize by ale musela přestat svítit, aby se národ rozhoupal, aby rozhoupal poslance, poslanci nějakou tu jejich komisi, komise sněmovnu a senát a sněmovna a senát všechny ty televizní a rozhlasové radní, aby konali jak mají. Zhasnout by musela, jinak to všechno zase vyzrní, a když ne, přepneme program.
Stalo se, že advokát jednoho z neúspěšných kandidátů na post televizního ředitele žaloval postup nějaké té rady při jmenování Jiřího Balvína ředitelem vloni v říjnu. Asi to vážně nebylo v pořádku, řekli jsme si, co řekl soud. To zábavnější, protože opravdu neskutečné, skrývá fakt, že pakliže to všechny odvolací soudy potvrdí, neplatí žádný Balvínův podpis napsaný v souvislosti s jeho funkcí, žádné jeho rozhodnutí. Od výpovědí zaměstnancům, ke smlouvám s dodavateli. A jak je to třeba s honoráři a s odměnami vůbec? Také by neměly platit a neplatné jsou tak i peníze takto lidem vyplacené? Platí, jsou už i většinou utracené, ale zeptejte se právníků. Ti vám zcela jistě dikcí paragrafů povědí, že neplatí nic, podle mě tedy ani ty peníze. Zatím ale ano, rozsudek nenabyl právní moci, nicméně akcie ředitele Balvína šly skokem dolů už nyní. Proč? Zaslouží si to Balvín? Zaslouží si to jeho, čímž i naši zaměstnanci, jeho smluvní partneři? Jistěže ne, ..ale také ano.
Zasloužíme si to my všichni. My všichni jsme dali důvěru poslancům, kteří dali důvěru radním a ti pak řediteli. Každý z nás si to proto zaslouží, protože žádný z nás a my všichni jsme při letitých šarádách všech těch televizních, a povězme na rovinu, že velmi zpolitizovaných rad, nedokázali vyvinout takový tlak na ty své vyvolené, aby se začali chovat tak, jak jim zákony zastupitelské demokracie nařizují. Každý z nás si toto absurdní divadlo psal, každý v něm účinkujeme. Jedině snad, kdyby národu přestaly svítit obrazovky, potom by mu svitlo. To je veliký smutek.
Nejsmutnější na tom ovšem je, že to je ten neviditelnější, protože nejsledovanější kus naší demokracie, ty americké krváky a otupující reklamy. Protože toto, co se nyní děje v našich televizích, že mají a nemají ředitele, toto dopustili jejich nadřízení. Což jsme, jak povězeno shora, my? Zatím ještě svítí, obrazovky a výsledky jejich sledovanosti. Ale měli bychom konečně, a opravdu všichni, začít velmi vážně sledovat platnost podpisů nejenom ředitelských. Protože jak na tom byl a jak na tom je náš voličský podpis? U toho soudu pro Prahu 4, a koná se jich podobných desítky, jsme byli s ředitelem neředitelem Jiřím Balvínem, ani nazí, ani oblečení, opravdu i my...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
