Americký pitbulteriér není nebezpečný, vysvětlují lidem členové klubu chovatelů

„Stalo se mi, že jsem s naším voříškem šla ze zahrady, měla jsem ho na vodítku a najednou se tam vynořil pejsek, bojové plemeno, a šel našemu voříškovi po krku. Jeho páníček zůstal stát opodál, tak jsem psa chytla za obojek, psy jsem odtrhla. Prasklo mi ale v rameni,“ vypráví paní Marie z Plzně svůj nedávný zážitek.

Na rameni stále nosí ortézu, vůči agresivnímu psovi prý ale žádnou zášť nechová: „Psi za to nemůžou. Záleží na jejich pánech.“

I když v příběhu paní Marie nešlo o amerického pitbulteriéra, právě neukáznění majitelé stále kazí pověst i tomuto plemenu.

„Tyto psy si kromě bezproblémových majitelů, kteří nejsou vidět, pořizují dva proudy problémových lidí. Z 90. let přetrvává problém lidí, kteří si pořizují amerického pitbulteriéra proto, aby působili drsně, aby si zvyšovali ego. V současnosti je mnohem silnější proud lidí, kteří si pořizují amerického pitbulteriéra a snaží se ho převychovat. Chodí se psíky navolno, pouští je mezi ostatní psy,“ říká Jana Frouzová z Klubu chovatelů pitbulteriérů.

Pro toto plemeno je typická velká bojovnost vůči ostatním psům, k lidem je prý ale naopak velmi pokorný a své rodině naprosto oddaný.

„Americký pitbulteriér je velký sportovec, bezmezně miluje lidi, což je v kontrastu s tím, co si lidé o těchto psech myslí. Jsou to špatní hlídači. Nebudou vás bránit. S každým se budou mazlit. Jsou ale naprosto dominantní vůči jiným psíkům,“ vysvětluje předseda klubu Miroslav Bursa.

Klub se teď snaží vyvrátit mýty, které se o pitbulteriérech šíří, radí majitelům jak nedělat chyby při výchově a také jak se chovat, aby se dál nezhoršovala už tak pošramocená pověst jejich psů.