Andské civilizace, Inkové, uzlové písmo kipu a záhadná historie Čertova sloupu na pražském Vyšehradě

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že nejmohutnějším stromům světa, sekvojovcům obrovským, se ve Velké Británii daří překvapivě lépe, než v domovské Kalifornii, zauvažujeme nad smyslem ochranářských snah o udržení populace polárních lišek ve Skandinávii, prozradíme vám stáří dalších datovaných pravěkých kreseb z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, zmíníme se o neúspěchu japonské společnosti Space One, které se nevydařil start první japonské soukromé rakety Kairos a na závěr přidáme pár slov i o třetím zkušebním letu dopravního systému Starship společnosti SpaceX, který ani tentokrát neskončil stoprocentním úspěchem.

Inkové a provázkové tajemství kipu

Nejslavnější památkou na říši Inků je město Machu Picchu|foto:David Koubek, Český rozhlas

Nejznámější kulturou předkolumbovské Mezoameriky je ta mayská. Především jde o to, že byla vůbec první z této oblasti, jejíž památky vědci objevovali a zkoumali; navíc už v 19. století, v době archeologického romantismu, kdy všechny neobyčejně vzrušila přítomnost záhadných ruin ve středoamerické džungli a také tajemné mayské hieroglyfy. Až po Mayích se do kurzu dostali jejich následovníci Aztékové – nebo Olmékové, u kterých mezi vědci stále nepanuje shoda, jestli byli předchůdci Mayiů nebo jejich současníky. Mayskou říši před příchodem španělských dobyvatelů postihl kolaps, o jehož příčinách se stále diskutuje. Samotní Mayové se však neztratili a v příslušné oblasti se s nimi setkáte i dnes. Ještě jim pár slov věnujeme… A pak se ve třetí části našeho vyprávění o předkolumbovské historii Ameriky posuneme do druhého kulturního centra, které se nacházelo v jihoamerických Andách.

Peruánské Cuzco na historickém snímku|foto:Profimedia

Předkolumbovskou historií Ameriky nás provází Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V úvodu se pojďme vrátit k Mayům, kteří ani po dávném zániku své říše z Mezoameriky nezmizeli a žijí tam dodnes.

Incké kipu z poloviny 15. století. Na šňůrkách jsou zaznamenány informace pomocí systému uzlíků|foto:Picryl, Brooklyn Museum, CC0 1.0

Druhou jádrovou oblastí Ameriky, kde v předkolumbovské době vzniklo velké kulturní centrum, které bychom mohli označit za centralizovanou říši, je andská oblast především na území dnešního jihoamerického Peru. My máme dnes toto území spjaté především s Inky, s nimiž se tam setkali španělští dobyvatelé. Kde se však v peruánských Andách Inkové vzali a co byli vlastně zač? Kdo žil v andské oblasti před Inky, anebo souběžně s nimi? A na závěr se zmíníme o typicky jihoamerickém fenoménu takzvaných kipu. Je to zajímavá záhada, která do značné míry souvisí s neexistencí jakéhokoliv typu písma u civilizací andské oblasti. Vypadá to totiž, že jim k předávání informací sloužily provázky s uzlíky.

Čertův sloup na Vyšehradě

Čertův sloup nebo Ďáblovy kameny na Vyšehradě v Praze|foto:Profimedia

Na okraji Karlachových sadů v Praze na Vyšehradě, pár metrů za kapitulním chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradským Slavínem, stojí do trojhranu srovnané tři kamenné sloupy. Říká se, že to byl původně sloup jeden. Pojí se k němu legenda o pekelníkovi. Právě proto se téhle trojjediné památce říká souhrnně Čertův sloup. Odedávna přitahuje milovníky záhad a české historie. Není totiž jasné, jaký byl původně jeho účel, ani jak je starý. Před časem jsme se jeho záhadu pokusili alespoň trochu objasnit – společně s historikem a archeologem Bořivojem Nechvátalem, specialistou na středověk, který většinu svého profesního života věnoval archeologickému výzkumu Vyšehradu. Byl to jediný rozhovor, který jsme s ním kdy natočili. Začátkem března 2024 ve věku 89 let zemřel. Pojďme si ho proto připomenout.

Bořivoj Nechvátal byl zakladatelem a dlouholetým vedoucím pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd České republiky na Vyšehradě. Jeho minulostí se zabýval celá desetiletí. Dveře tohoto pracoviště vedou přímo do Karlachových sadů, pár metrů vedle Čertova sloupu.