Archeologové odkrývají další kus historie v klášteře v Plasích

20. červenec 2018
Archeologové odkrývají další kus historie v klášteře v Plasích. Tentokrát se jedná o středověkou klášterní nemocnici a podzemní chodbu

V bývalém cisterciáckém klášteře v Plasích začal archeologický průzkum u budovy někdejší sýpky. Pod zemí by se měly ukrývat pozůstatky středověkého objektu, který sloužil jako klášterní nemocnice a taky podzemní chodba.

Část chodby už archeologové objevili před dvěma roky na dvoře prelatury a traduje se, že mohla spojovat opatství s královskou kaplí, která je v budově sýpky. A právě u klášterní sýpky se teď pilně pracuje. V zemi je sedm čtvercových děr a v nich opatrně odkrývají stopy historie archeologové. S nimi je na místě i Marcela Waldmannová z Národního památkového ústavu, která popsala, po čem památkáři pátrají.

„V tomto prostoru víme o středověkém objektu, který zanikl při barokních úpravách tohoto terénu, než se začala budovat barokní sýpka a budova prelatury. To znamená, že tady pod zemí očekáváme a víme o tom středověkém objektu ze sondáže z roku 2015. Podle dosavadních hypotéz by se mohlo jednat o klášterní středověkou nemocnici. Myslím, že v hloubce 70 centimetrů už jsme narazili na ubouranou korunu zdiva toho objektu,“ uvedla Marcela Waldmannová.

Archeologům pomáhají vzpomínky barokních kronikářů

Letošní výzkum souvisí s průzkumem podzemního systému, konkrétně s chodbou, která byla nalezena na dvoře prelatury a jejíž část je tam odkrytá. Památkáři předpokládají, že podzemní chodba by mohla vést k budově sýpky. „Existence té chodby se traduje už od barokních kronikářů, kteří vzpomínali na starý stav středověkého konventu, než se celý areál změnil do barokní podoby. Ta chodba by údajně měla propojovat královskou kapli s opatskou rezidencí,“ vysvětlila Marcela Waldmannová.

K čemu konkrétně chodba sloužila, ale památkáři zatím netuší. Možných hypotéz je hned několik od propojovací chodby až po únikovou cestu.

K čemu sloužila tajemná chodba, zatím není jasné

„Samozřejmě se nabízí lákavá myšlenka, že to je tajná chodba. Je to jeden z možných předpokladů, ale nechceme tomu dávat tu hlavní důležitost. Pro nás je to chodba, která je významná, ale nevíme, k čemu slouží,“ řekl kastelán plaského kláštera Pavel Duchoň.

Chodba by podle průzkumu měla mít v nejvyšších místech 1,6 metru a na šířku zhruba 80 centimetrů. Podle Marcely Waldmannové byla určena pravděpodobně jako nouzový přístup pro jednotlivce a rozhodně jí, vzhledem k jejím rozměrům, nemohlo procházet žádné velké procesí. Ovšem za jakých okolností a proč byla vybudována, to zatím zůstává tajemstvím.

Archeologické práce by u klášterní sýpky měly pokračovat až do září.