Až nebude kormorán chráněný, nikdo rybářům škody neproplatí

Tisícihlavé hejno kormoránů krouží nad plzeňskou Radbuzou nebo Berounkou a během chvíle mění řeku v rybí jatka. Pro jedny fascinující přírodní podívaná, pro druhé doslova hororová scéna.

Kormoráni zde nocují v Zábělech u řeky Berounky. „Zde můžeme vidět každé ráno a večer kormorány v počtu tisíc sto kusů. Odsud vzlétají, aby se nakrmili na našich revírech,“ popisuje Petr Dimitrov z České rybářského svazu v Plzni.

Druhé nocoviště je pak v Hlincích, kde je v současné době čtyři sta kusů.

„Žerou vše, co se vyskytuje v tom vodním toku. Konzumují ryby od jednoho centimetru až do šedesáti pěti centimetrů. Dokážou velmi dobře rozeznávat lidi, kteří by jim mohli uškodit. Poznají střelnou zbraň od hokejky. Reagují na terénní auta a osoby oblečené v zeleném, což jsou převážně myslivci, kteří po něm střílejí,“ vypráví barvitě Dimitrov.

Ještě před čtyřmi roky bylo v Plzeňském kraji přes tři tisíce kormoránů. I přesto jsou škody obrovské, stačí spočítat, kolik každý kormorán denně spořádá ryb.

Prostřený stůl

„Denně potřebuje k tomu, aby přežil, spořádat minimálně půl kilogramu ryb. A minimálně jednou takové množství ryb nám poškodí. To jsou právě ryby, které následkem bakteriálních infekcí za několik měsíců uhynou také,“ stěžuje si Dimitrov.

Největší škody způsobují ptáci v době, kdy i pod jezy a přehradami zamrznou stojaté vodní plochy. Právě změněné toky řek jsou podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni hlavní příčinou, proč kormoráni tak škodí.

„V těch řekách není pro tu rybu dostatek přirozeného krytu. Je tam spoustu překážek. Pět kilometrů máte jez bez rybího přechodu, což je pro ryby nepřekonatelné,“ popisuje Makoň.

„Tam kdyby ti ptáci na ryby nelítali, tak by to byli blázni. Je to pro ně prostřený stůl,“ popisuje.

Dosud potřebují pro odstřel kormoránů rybáři výjimky. Podle nového zákona od dubna už nebude kormorán zvláště chráněným živočichem.

„Měli jsme možnost žádat o náhrady, které nám způsobili na rybníkách. To nyní pravděpodobně zmizí,“ připomíná Petr Dimitrov z Českého rybářského svazu v Plzni.

Podle Karla Makoně ze záchranné stanice živočichů v Plzni si příroda poradí sama: „Ta populace je schopná se zregulovat úplně sama. Na základě přirozeného přírodního regulačního faktoru.“

Rybáři to ale vidí jinak. „Kormorány utlumit střelbou na nocoviště,“ říká razantně Petr Dimitrov z českého rybářského svazu v Plzni.

Jen tomuto svazu totiž letos kormoráni způsobili škodu za bezmála milion korun.