Beránek, bochánky, nádivka, kraslice, pomlázky – i to jsou Velikonoce na Plzeňsku

Velikonoce, kraslice (ilustrační foto)
Velikonoce, kraslice (ilustrační foto)

Víte, že velikonoční vajíčka se dřív na Plzeňsku zdobila jezerní sítinou? Nebo bezovou duší? Dnes je velikonoční pondělí, a kromě koledníků, kteří vyrazí s pomlázkami do ulic, jsou svátky jara spojené i s řadou zvyků.

Velikonoce i s nimi spojené tradice ukazuje expozice v Národopisném muzeu Plzeňska. K vidění jsou tu i různé velikonoční předměty od kraslic přes pomlázky až po náboženské artefakty. Na to, zda se slavení Velikonoc na Plzeňsku lišilo a liší od jiných regionů, odpověděl vedoucí Národopisného muzea Plzeňska Michal Chmelenský.

 „Je to poměrně komplikované, protože podstata Velikonoc, alespoň v tom obecném pohledu, je církevní, takže v tomto se Velikonoce v regionech neliší. Je možné tady vytipovat některé zvyky, které se držely nebo se ještě v současnosti drží v průběhu velikonočních svátků. U nás v expozici máme zpřítomněný jeden zvyk, kdy se děvčata chodívala na Bílou sobotu omýt do řeky nebo do jiné tekoucí vody, aby se očistily a omladily, jak to máme spojené s pomlázkou,“ řekl Michal Chmelenský.

Na Plzeňsku byla oblíbená červená vajíčka

Jednou z věcí, které k Velikonocům neodmyslitelně patří, jsou kraslice. Zda se vajíčka v Západních Čechách zdobila nějakým specifickým způsobem, popsal opět Michal Chmelenský: „Znovu je to komplikovaná záležitost.  Přímo v Plzni ve starších národopisných sběrech, se uvádí, že pro Plzeň byla typická červená barva a jednoduchá vosková batika. Trochu dál k Blovicím bylo typické zdobení kraslic jezerní sítinou nebo bezovou duší, což je upravený vnitřek bezové větvičky, kterým se kraslice polepovaly.“

Dalšími tradičními zvyky na Plzeňsku bylo podle Michala Chmelenského například pečení jednoduchých oplatek na oplatkovnicích. Pekli se beránci a další velikonoční pečivo, kde byl na formách většinou nějaký liturgický ornament jako je kalich nebo hostie. Také se chodívalo například s Jidášem, což už se dnes nedělá. „K tomu byl takový popěvek. Jidáš byl voděn nebo chodil sám. Chlapec měl třeba začerněný obličej a nezbytný košíček nebo pytlíček na výslužku. Upomínal na biblický motiv zrady Jidáše a tak,“ doplnil Michal Chmelenský.

Národopisné muzeum je přístupné každý den od úterý do neděle od 10-12 hod / 12.30-18 hodin. Pokud na pondělí připadá státní svátek, pak je otevřeno i v tento den, což se týká i Velikonoc.