Betlémy - tradice stále živá

K českým Vánocům betlémy neodmyslitelně patří už od konce 16.století. Do století 18. bývaly vystavovány v kostelích, kde se kolem soch svaté rodiny předváděly lidové hry vycházející z legendy o narození Ježíše Krista. Odtud se pak betlémy šířily i do venkovských a později městských domácností.

Původně byla instalována pouze jeskyně nebo chlév s jesličkami, do kterých byl po narození uložen Ježíšek. Okolo něho stáli Panna Marie a svatý Josef. Výjev dotvářeli volík a oslík, kteří svým dechem malé Jezulátko zahřívali. Nad jeskyní nebo chlévem se vznášel anděl s mluvící páskou. Tento základní výjev byl v průběhu let doplňován stále bohatší architekturou a dalšími figurkami venkovanů, řemeslníků a domácích i exotických zvířat. Betlém se stavěl převážně v podvečer Štědrého dne nebo i dříve podle velikosti a počtu prvků. Večer byl osvětlen a představen rodině, v následujících dnech potom dalším zájemcům, neboť dílo bylo pýchou zhotovitele. 6. ledna býval doplňován o figurky Tří králů, kteří se přišli poklonit a předat dary malému Spasiteli. Na Hromnice (2. února) byl uložen, aby o dalších vánocích mohl být opět instalován.

Pohyblivý betlém - Sušice|foto: oficální stránky města

Od počátku 19. století se začaly prodávat papírové archy na vystřihování, s figurkami a domky a figurky se zhotovovaly také z chleba nebo z papírové či těstové hmoty vtlačované do kadlubů. Vyráběly se také betlémy mechanické, kde se díky zabudovanému strojku postavičky samy pohybovaly. Přenosné skříňkové betlémy s sebou nosili koledníci. Největší rozkvět výroby, ale i obliby lidových betlémů, byl zaznamenán v 19. a na počátku 20. století.

Na výstavě v Národopisném muzeu Plzeňska Západočeského muzea v Plzni jsou k obdivování nachystány betlémy současné. Známý plzeňský výtvarník Antonín Lněnička, který se práci s keramickou hlínou věnuje profesionálně, představuje část své kolekce keramických betlémů. Jejich tvorbou se zabývá již od roku 1989. Už přes dvacet let se vyřezáváním tradičních dřevěných betlémů zabývá Jiří Blahůtka, který se k práci s dřevem dostal přes své zaměstnání v tehdejších Škodových závodech. Vyučil se truhlářem a řezbářství se věnuje ve svém volném čase. Různých materiálů využívá při své tvorbě Ludmila Kristová, výtvarnice Západočeského muzea, která zde působí již přes dvacet let. Na výstavě jsou její díla s vánoční a duchovní tématikou.

Betlém z perníku

Atmosféru dotváří v muzeu tradiční vánoční výzdobu v lidových světnicích - ozdobené vánoční stromky, jak v lidovém, tak v městském prostředí, ukázky obchůzkových postav například Lucie nebo čerta. Ty mohou návštěvníci vidět do 6. ledna, výstavu betlémů pak do 27. ledna příštího roku.