Bez přímluvy manželky by kniha o Moravance asi vůbec nevyšla, říká zakladatel kapely Jan Slabák

Moravanka proslavila naši zemi nejen v Evropě, ale i po celém světě. Hrála 50 let, naposledy na konci roku 2021. Zůstalo po ní kolem 600 skladeb a mnoho vzpomínek. Po ukončení aktivní činnosti nastalo pro zakladatele tak trochu prázdno a smutek. S odstupem času už to ale vnímá jinak. „Dneska už je to o něco lepší. I když jsem tedy nepočítal s tím, že hned, jak skončíme, tak pan novinář bude chtít o nás napsat knihu,“ přiznává Slabák.

Jeho slova potvrzuje manželka Ivana. „Už to není takové. Já to vidím hlavně na Honzovi. Samozřejmě nás to všechny dostalo, všichni jsme si poplakali. On má ještě pořád okamžiky, když se mluví o Moravance, tak je mu trošku do breku. Ale statečně s tím bojuje. Hlavní je, že jsme zůstali ve styku s muzikanty a zpěváky. To je velké potěšení.“

Jan Slabák – Pan Moravanka

Jan Slabák sice po konci kapely smutnil, na druhou stranu se těšil na odpočinek. Nápad na knihu o něm a Moravance ho proto ze začátku moc nepotěšil. Na autora knihy byl dokonce naštvaný. „Já jsem si vydechl a chtěl pokoj. No, a ono to začalo znovu. Takže jsem s tím trochu bojoval. Potom se ale za pana spisovatele přimluvila moje žena.“

Paní Slabáková byla tedy ta, která pomohla přesvědčit svého manžela, aby se do knihy pustil. Pomohla mu i vzpomínat? „Přiznám se, že on má lepší paměť než já. Ze začátku jsem ale také nebyla moc ráda. Nechtěla jsem, aby do toho šel, protože člověk si musí hlídat, co řekne. A on je přesně ten typ, který na sebe a na celou rodinu, řekne opravdu všechno. Ale pak jsem si řekla, že si to Honza zaslouží, a tak jsem mu pomohla.“

Podkladů byla plná postel

Kniha je výpravná a plná historických fotografií. I s jejich hledáním pomáhala hlavně Ivana Slabáková. „Tam byla potřeba dokumentace, spousta fotek. No a já jsem si v nich díky tomu konečně udělala pořádek. Našla jsem spoustu fotek, o kterých jsem ani nevěděla, že je vůbec mám. Ale největší legrace byla, když Honza potřeboval taky nějaké fotky z naší svatby a já jsem žádný nenašla.“ „Já jsem ze svatby s mojí první manželkou měl fotky v pořádku. Takže tam jsou obě svatby, ta první perfektně a s tou druhou jsme měli velký problém. Potom manželka naštěstí něco našla v šuplíku po babičce,“ směje se láskyplně Jan Slabák.

Vybavili si manželé díky práci na knize i nějaké vzpomínky, které už byly zapomenuté? „Tak určitě takových věcí je tam hodně. Už samotný obsah knihy, dokumenty, desky nebo skladby. Když jsme dali všechny podklady dohromady, tak jsem kroutil hlavou, že to ani není možný. Byla toho plná postel.“

Kniha mapuje nejen životní příběh Jana Slabáka a historii Moravanky, ale částečně i historii dechovky samotné. Jak vidí Jan Slabák budoucnost dechové hudby? Nebojí se, že zanikne? „Ne, já si myslím, že dechovka byla, je a bude, akorát nevíme, v jaké podobě.“

Které období s Moravankou bylo pro manžele Slabákovy nejšťastnější a které naopak nejtěžší? Kde si Jan Slabák našel svoji druhou manželku? Nejen to si můžete poslechnout v záznamu rozhovoru s Alex.