Boj s kůrovcem v Plzeňském kraji podpoří dotace

Kvůli kůrovci přišel letos o hektar lesa například Václav Polanka z Bojanovic. „Parcela, kterou mi teď káceli, byla stará 91 let. Vysazovali ji v den narození mojí matky. Vykáceli mi smrky, vysázet plánuji smíšený les. Určitě tam budou kvůli listnatým stromům oplocenky,“ řekl Václav Polanka.

A právě na oplocenky i novou výsadbu můžou vlastníci lesů získat dotaci. Uvažuje o ní i pan Míčka ze Žihobec. „Nic jiného mi ani nezbyde. Během dvou let jsem porazil přes hektar lesa. Za chvíli už tam nebude nic, protože napadených už mám dalších osm stromů. Když si představím, že to budu muset celé osadit a oplotit, tak se z toho nevidím.“

Vlastníci lesů mají povinnost průběžně vyhledávat napadené kůrovcové stromy a následně je vytěžit a asanovat. „Celkový objem evidovaného kůrovcového dříví za rok 2018 byl ve výši jeden milion sto tisíc metrů krychlových. Mezi nejvíce zasažené oblasti patří Domažlicko, Klatovsko, Horažďovicko a Nepomucko. Odvoz napadeného dřeva je mylně mnoha vlastníky považován za metodu asanace. Bohužel tím však dochází k dalšímu rozšiřování lýkožroutů na majetky dalších vlastníků, a tím ke zhoršování kůrovcové kalamity,“ doplnil Radek Vojtíšek s odboru životního prostředí Plzeňského kraje.

Dotaci můžou využít například na asanaci kůrovcového dříví

Na co konkrétně můžou vlastníci získat dotace, vyjmenoval Jindřich Rykovský z krajského úřadu Plzeňského kraje: „Žádat můžou na obnovu, výchovu a zajištění, na ekologické a šetrné přibližování v lese, na asanaci kůrovcového dříví a to buď odkorněním nebo chemickým postřikem nebo přikrytím insekticidní sítí, dále případně na rekonstrukci porostu a štěpkování po ploše. Dotace mohou zájemci čerpat i na tak zvanou oplocenku, to znamená na oplocení nových výsadeb a kultur.“ 

Žadatelé o dotace se mohou s dotazy obrátit podle Jindřicha Rykovského na krajský úřad, kde jsou dvě místa, kam je možné přijít, vyplnit elektronickou žádost, případně vytisknout a rovnou ji i podat.

Pokud ale vlastník lesů uvažuje o dotaci, má se v první řadě obrátit na svého odborného lesního hospodáře, se kterým je navíc ze zákona povinen spolupracovat. „To je první věc. Znát ho, najít si ho a poradit se s ním, co sázet, kde sehnat sazenice atd. Až potom podat k nám na úřad tak zvané ohlášení. Pokud práce udělá a dokončí, může do tří měsíců požádat o příspěvek na hospodaření,“ doplnil Jindřich Rykovský.

Žádost můžou zájemci podávat nejpozději do 30. června.