Borek Kapitančik

Z jistého úhlu pohledu je druhé místo velmi pěkným úspěchem. Ale vykládejte to těm, kteří v duchu Járy Cimrmana nejsou těmi, kteří jako první protrhnou cílovou pásku…

Říká se, že samotná cesta může být cílem. Možná ale vaše cesty mají specifický cíl – možná ve vás dřímá hanzelkovsko-zikmundovsko-stinglovský cestovatelský sklon...

Snad každý den přináší výročí, třeba dnes je to 215 let od narození Antonia Meucciho, kterému bylo dlouho upíráno prvenství vynálezu telefonu.

Vzpomínáte si na to, jak jste coby malí odmítali i jen lžičku špenátu, sousto brokolice nebo halušky s brynzou a dnes jsou to pro vás pochoutky?

Kouření, okusování nehtů, jídlo za chůze… zlozvyků, kterých bychom se chtěli zbavit, je samozřejmě mnohem víc.

Na tom, že zkraje jejich života učíme své potomky, se jistě shodneme, ale jak roky běží, stane se mnohdy, že naopak naše děti, naši vnuci, leccos naučí nás.

Letos najdeme v kalendáři 13, resp. 14 státních svátků (1. leden obsahuje hned dva). Je to moc, nebo málo?

Za tématem dnešní Noční linky je jako inspirátor skrytý posluchač Jarda „z taxíku”. Právě při rozhovoru s ním došla řeč i na to, kterou práci měl za svůj život nejraději.

Při úplňku a novu je mořský příliv a odliv nejsilnější. V takových dnech pociťujeme intenzivněji všechny emoce, nejsme ve své kůži.

Říká se, že na první lásku člověk nezapomíná. Ale pro účely dnešní Noční linky s Borkem Kapitančikem nemusíme zůstávat jen u té první...