Brána do Novohradských hor představuje nečekaný zbytek divočiny v kulturní krajině

9. leden 2015
Česko – země neznámá

Říčka Černá protékající Novohradskými horami na jihu Čech byla v minulosti využívána pro plavení dříví. Přesto si část jejího toku uchovala divokost nespoutaného živlu.

V devatenáctém století dřevaři tok Černé všelijak upravovali a regulovali, aby se kmeny pokácené v Novohradských horách bezpečně splavily až do vnitrozemí. Proto je pro mnohé překvapením, když na středním toku Černé narazí na peřeje. Úsek řeky nedotčený civilizací je možné obdivovat z naučné stezky nazvané Brána do Novohradských hor.

Trasa stezky vede krajinou v okolí obce Benešov nad Černou. Začíná v Benešově na náměstí. Celý okruh měří zhruba šest kilometrů a je na něm rozmístěno osm zastavení. Kromě divokých partií na řece je možné po cestě obdivovat další přírodní zajímavosti.

Za zmínku stojí zastavení u 200 let starého modřínu, obvod jeho kmene ve výšce 1,3 metru nad zemí činí víc jak pět metrů, vysoký je přibližně 30 metrů. Nedaleko modřínu se nachází vyhlídka, ze které je možné za příznivého počasí přehlédnout velkou část Třeboňské pánve, Blanského lesa a Novohradských hor.

Říčka Černá

Břehy řeky Černé od nepaměti sloužily i člověku. Stezka tak míjí ruiny někdejší skelné huti Gabriela či místo, kde v 19. století fungoval chudobinec. Trasa naučné stezky je nenáročná, dá se projít zhruba za hodinu a půl. Pouze některé úseky cesty jsou podmáčené a zarostlé, je tedy lepší vzít si vhodnou obuv.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1348.369880225565!2d14.62724470000001!3d48.72920710000001!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x477315bad830d301%3A0xad76d53b54141a61!2sBene%C5%A1ov+nad+%C4%8Cernou+76%2C+382+82+Bene%C5%A1ov+nad+%C4%8Cernou!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1420798748603" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.