Chrám svaté Barbory měl zdůraznit moc a slávu hornického města, stal se ale cennou historickou památkou
Dominantou Kutné Hory je bezesporu chrám postavený ve stylu vrcholné a pozdní gotiky. Základy tohoto svatostánku pocházejí z roku 1388, nepoložili je však církevní hodnostáři.
Stavbu iniciovali bohatí měšťané, kteří chtěli pro své město velkolepou reprezentativní stavbu. A také chtěli konkurovat nedalekému klášteru v Sedlci. Vznikl proto velkolepý projekt chrámu, který měl mít oproti současné stavbě dvojnásobnou délku. Trojlodní protáhlý půdorys se však velmi brzy změnil na pětilodní a na stavbě se podílela největší esa své doby jako třeba Petr Parléř nebo Matyáš Rejsek.
Chrám byl zasvěcen patronce horníků, svaté Barboře. Hornická činnost v okolí Kutné Hory však skončila dřív, než byl chrám dokončen, stalo se tak až na přelomu 19. a 20. století.
Namísto původního významu, tedy zdůraznění moci a slávy hornického města, se chrám svaté Barbory stal cennou historickou památkou, která je od roku 1995 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.