Chudáci ze spálené země

20. květen 2002

Škoda, že rozhlas neumí éterem poslat i obraz. Někdy by se posluchač dobře pobavil. Na příklad onehdy při jedné z předvolebních rozhlasových debat. Její průběh nám alespoň dodatečně popíše Ondřej Vaculík v poznámce nazvané "Chudáci ze spálené země".

Společensky odění muži vstupují do rozhlasového studia, džentlmeni prvním pohledem. Začíná rozhlasová debata na téma Volby 2002 ? tak zvaný předvolební kulatý stůl. Muži mají nejprve představit sebe, pak své strany a volební programy. Ačkoliv každého z nich vyslala jiná strana, v mnohém se podivuhodně shodují: A totiž pokud oni nebudou zvoleni a neujmou se vlády, hrozí nám hospodářský krach. Průmysl ožebračený, naše zemědělství v troskách. Společnosti vládne korupce, přistěhovalci berou lidem práci, sídliště mění se v slamy. Mládež pozbyla iluzí, zmítá se v drogovém opojení. Školství i zdravotnictví bez peněz a poslední ránu nám zasadí Evropská unie, jež zlatým českým rukám vychvátí zbytky toho, co nebylo vytunelováno. A to nehledě na národní sebevědomí.

"Pánové, a jak vy si s těmito nešvary chcete poradit?" téměř nesměle namítá moderátorka. Chvíle rozpačitého ticha. "Je zapotřebí vytvořit nové zákony," začíná první, "a konečně nastolit v zemi pořádek," pokračuje druhý, "je třeba zamezit zvěrstvům globalizovaného světa," přidává se třetí, "konec drancování a holosečím," nadějně nabírá dech opět první, "ten silniční obchvat měl už být dávno," trumfuje druhý, "a hlavně nevolte prvního, protože ten zastupuje odpadlíky, pravověrní jsme my," rozohňuje se třetí, "nene, naopak vy jste naši stranu rozkradli a voliči to dobře vědí," brání se první, zatímco druhý ještě stihne do mikrofonu křiknout "volte správnou volbu," a blaženě se usmívá, jako by už seděl v premiérském křesle.

Logo

Pak džentlmeni opouštějí studio dávajíce ve dveřích jeden druhému obřadně přednost. Nasedají do velkých stříbrných limuzín, ale to už rozhlasový posluchač nemůže vidět.

Spustit audio