Církevní odborníci dnes jednají o restitučním zákonu. Na připomínky mají čas do konce července

Stát chce vrátit církvím pole, lesy a pozemky za 75 miliard korun - to je asi 56 % zkonfiskovaného majetku. Zbytek nároku ve výši 59 miliard by pak stát církvím doplatit v rozmezí 15, 20 nebo 30 let.

Další postup upřesnil ministr kultury za TOP 09 Jiří Besser: „Nyní je tah na straně církví. Shodli jsme se na tom, že všichni členové všech komisí budou připraveni i po dobu prázdnin a byli bychom velice rádi, abychom dostali stanovisko k našemu návrhu od církví a náboženských společenství do konce července.“

Návrh podporují i Věci veřejné, jak potvrdila místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová:

„Požadavek, se kterým jsme šli a který se v ničem nezměnil, bylo co nejvyšší míra naturálního plnění, to znamená vrácení majetku a co nejnižší fiskální zatížení státu. To se zdá, že teď jsme na dobré cestě tohoto kompromisu dosáhnout. Pokud uvidíme, jak v tom budou pracovat zástupci církví a náboženských společností, a pokud se shodneme, tak samozřejmě pro to ruku zvedneme.“

Podle stínového ministra kultury za ČSSD Vítězslava Jandáka by ale možná bylo na místě s restitucemi ještě počkat, a to kvůli zadlužení státní pokladny:

„Tohle, co se děje, jsem skeptik, že se něco podaří, je to další zadlužení. A já si myslím, že když církve čekaly tak dlouho, tak by se dalo s nimi jednat a asi s nimi jedná pan ministr nebo pan premiér. Ale dalo by se jednat, že stát je v obtížné situaci, daly by se věci řešit trošku později.“

Jak před včerejším jednáním zástupců vlády a církví Rádiu Česko řekl pražský arcibiskup Dominik Duka, katolická církev by se obecně kombinaci navrácení půdy a lesů a finančního příspěvku od státu nebránila:

„Dnes jsme tedy ochotni přistoupit na ono kombinované odškodnění. Jedná se o částečnou restituci. Pochopitelné je, že některé menší církve, s kterými se dělíme, nekatolickými církvemi v poměru téměř 17 %, uvažují, jakým způsobem se tedy vyřeší situace, protože rozdělit balíček peněz je snazší než výnosy nějakého navráceného majetku.“

ODS proti návrhu ČSSD na zřízení státní nadace

Člen vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi, poslanec ODS Marek Benda Rádiu Česko potvrdil, že se vedla jednání napříč politickým spektrem:

„Včera byl přizván předseda Svazu měst a obcí, měl být přizván předseda Asociace hejtmanů, pan hejtman Hašek, který pak nakonec nějakým opravdu administrativním nerozuměním nedorazil. Ale chtěli bychom, aby ti, kterých se to týká, u toho byli. Na druhou stranu sociální demokracie opakovaně předvádí v celém minulém i tomto volebním období, že racionální dohody s ní prostě nejsou možné, že všechno blokuje, na všechno říká ne, v žádném případě není možné se dohodnout.“

ČSSD ale například navrhuje, aby finanční prostředky pro majetkové narovnání mířily do speciální nadace zřízené státem, ale spravované církvemi. Tato nadace by podle Bohuslava Sobotky sloužila k financování širokých potřeb církví. Finanční prostředky by se ale nemohly použít na podnikatelské aktivity. To je podle Bendy pro církve velmi nepřijatelné.

„Já se ho také velmi obávám, protože představa nějakého fondu nebo nadace, kterou zřídíme, myslím, že může skončit jenom tím, že tak, jak je v českých zemích běžné, bude nakonec vytunelován nebo hodnota jeho majetku se výrazně sníží a kdo za to pak bude zodpovídat? Budou to ty církve, které ho spravovaly, nebo to bude stát, když je zřídil stát, budeme doplácet? To jsou strašně nebezpečné nápady, které navíc nevedou tomu, že církve přestanou být závislé na státu, ale fakticky vedou jenom k tomu, že by si sociální demokracie ráda udržela vliv na církve,“ upozornil Benda.

Dnes jednají církevní odborníci, na řadě jsou ekonomové

Církve se termín na připomínky, který stanovil ministr Besser do konce července, budou snažit dodržet.

„Dneska už zasedají církevní odborníci, schází se nad tím návrhem a my jsme sami řekli, že přinejmenším dva měsíce potřebujeme na to, abychom uvnitř Ekumenické rady církví, to je 11 církví plus další subjekty, tedy římsko-katolická církev, řády, židovské obce , abychom dokázali zharmonizovat svůj postoj k tomuto návrhu,“ uvedl v našem vysílání předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml z Českobratrské církve evangelické.

Jak dodal, nový návrh určuje konkrétní údaje: „Teď to předkládáme ekonomům, odborníkům z jednotlivých církví, kteří to musí promyslet, musí se zamyslet společně nad tím, jak by se tento nový návrh realizoval, uskutečňoval. Já v této chvíli nedokážu odpovědět na otázku, jak to může vypadat, ale je to návrh, jsou tam konkrétní údaje, jsou tam konkrétní data a už skončilo období toho čtení mezi řádky, co, kdo, kde, někde řekl a teď církve měly reagovat. Teď je to jasné.“

Ruml míní, že jednání povede k nějakému cíli. Ovšem to, jestli návrh projde přes vládu a parlament, církve neovlivní.

Poměr, jakým se mají dělit příjmy mezi římsko-katolickou církev a ty ostatní, zůstal na 17 % procentech. Byla to jedna ze tří podmínek, které současný návrh zachovává. Ruml přiblížil ostatní dva body:

„Hodnota majetku z roku 2008, způsob dělení a že všichni chceme v této věci postupovat jednotně, tedy církve a náboženské společnosti.“