Citrusy mohou růst i v našem podnebním pásmu. Potřebují ale hodně světla

10. květen 2022

Čerstvě utržený zralý pomeranč nebo citrón si nemusíte vychutnávat jen v subtropických krajích. Petr Broža má svůj voňavý skleník na Vysočině ve výšce 555 metrů nad mořem a sklízí citróny, pomeranče, mandarinky i grapefruity mnoha druhů.

Petr Broža z Moravce na Vysočině se citrusům věnuje už mnoho let. Bývaly časy, kdy měl ve svém skleníku i 500 druhů. Dnes jich má kolem stovky, a kromě nich pěstuje například i fíky. Zaměřuje se totiž na rostliny subtropického pásma. „Je to ta část, kde je zima mírná. To znamená kolem nuly, nad nulou a někdy lehce pod nulou. To kopíruje můj skleník,“ říká Petr Broža.

Citrusy se podle něj chovají podobně jako venku naše ovocné stromy. Na jaře kvetou, na podzim dozrávají. „U citrusů je to prodloužené. Ty dozrávají na podzim, v zimě a dokonce na jaře, případně ty pozdní odrůdy následující léto,“ vysvětluje.

Citrusář Petr Broža

Sehnat sazenici citrusu není obtížné. Nabízejí je například různé internetové obchody. Podle Petra Broži je ale u nich riziko, že dlouho nevydrží. Jsou totiž zvyklé na subtropické podmínky. „Když si od semínka vypěstujete svou rostlinu, která si odmalička zvyká, tak je to lepší,“ radí. Například citrón je ale lepší naroubovat na grapefruitovou podsadu. Grapefruit totiž tolik nepodléhá hnilobě kořenů jako citroník. Citrusář proto radí vypěstovat si ze semínka grapefruitovou podsadu, a zkušeného pěstitele požádat o roub.

Důležitější než sazenice jsou ale podmínky, ve kterých budou citrusy růst. Musí se totiž co nejvíce přibližovat subtropům. Teplo a vlhko je možné nějak nasimulovat, zásadní je ale světlo. Proto je také problém s pěstováním citrusů v bytech. „Zkušení pěstitelé vyčlení místnost, kde se netopí. Ty rostliny se dají až k oknu bez záclony. Co nejvíc světla, co nejnižší teploty,“ radí Petr Broža. 

A co doporučuje použít jako zeminu? Poslechněte si v reportáži.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.