Člověk heidelberský versus Homo bodoensis a báječný projekt nové české družice Planetum-1

5. prosinec 2021

Homo bodoensis: Nový druh člověka? (4:41) – 120 let Nobelových cen (19:01) – Kniha měsíce: Álf ze zlatého kamene (24:05) – Planetum-1: Z Královské obory do vesmíru (27:50)

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o chladivém účinku stromů na centra měst, který se dá změřit i z družice, podíváme se do velkého parku, který v Jeruzalémě zřídili pro gazely obecné, seznámíme vás s nálezem předincké mumie nedaleko peruánské Limy, představíme vám nový ruský modul Mezinárodní vesmírné stanice Pričal a povíme si, proč asi americké ministerstvo obrany vytvořilo speciální úřad, který je pověřen shromažďovat a analyzovat informace o neidentifikovaných létajících objektech – UFO.

Homo bodoensis: staré nálezy, nové jméno

Spodní čelist hominida objevená roku 1907 v jedné pískovně u německého Heidelbergu, na jejímž základě byl popsán druh Homo heidelbergensis

Ta informace nedávno prolétla médii jako lavina – byl objeven nový druh člověka, Homo bodoensis, náš nový předek z „černého kontinentu“. Ve skutečnosti to bylo trochu jinak. Čtveřice badatelů z Kanady, Srbska, Číny a Spojených států ve svém článku publikovaném v odborném časopise Evolutionary Anthropology navrhla doslova revoluční změnu v taxonomii, tedy klasifikaci homininů. Jde o to, že by se zcela zrušily dva druhy, Homo rhodesiensis a zejména dobře známý Homo heidelbergensis; část jeho fosilií by se přeřadila k raným neandrtálcům a pro ty, které nevykazují žádné neandrtálské znaky, by se vytvořil nový druh. Který také promptně navrhli a popsali. Je to právě onen zmíněný Homo bodoensis. 

Homo rhodesiensis. Lebka z afrického Broken Hill v Severní Rhodesii, dnešní Zambii, nalezená v roce 1921. Stáří přibližně 200-300 tisíc let

Takže – nebyl objeven, byl nově definován na základě dávno existujících nálezů. Teď jde o to, jak se k tomu postaví kolegové oněch čtyř vědců, paleoantropologická komunita. My jsme se vydali zjistit, jak s tím vším ladí genetika a výzkum DNA našich dávných předků.

Co říká návrhu mezinárodní čtveřice vědců antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze? Homo heidelbergensis se „znelíbil“ autorům již zmíněné studie především svou nejasnou definicí vzhledem k velmi řídkému fosilnímu záznamu. Sami jste slyšeli, že byl de facto popsán na základě jedné spodní čelisti. Období, kdy podle dosavadních vědeckých názorů heidelberský člověk žil, se oněm čtyřem badatelům jeví jako zahalené do jakési evoluční mlhy.

Lebka druhu Homo heidelbergensis z gruzínského Tbilisi

Jak uvádějí, dosud popsané druhy „neodrážejí škálu variability“ tehdejších homininů. I s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jednotlivé linie našich předků mezi sebou tu a tam „bezostyšně“ křížily. Jako by to dnešním vědcům dělali naschvál. Genetika má však schopnost tyto dávné hříchy odhalit.

Popis Homo bodoensis vznikl na základě lebky, nalezené na lokalitě Bodo D'ar v Etiopii v roce 1976. Tento druh dávného hominina měl žít před nějakými 770 až 130 tisíci lety v celé Africe, jihovýchodní Evropě a také v Levantě... Etiopie je z pohledu vývoje lidského rodu velmi důležitým místem. Můžeme dokonce říci, že je jakýmsi „kontinentem sama pro sebe“.

Z Královské obory do vesmíru

Předběžný 3D model chystané české družice Planetum-1

Je to skoro fantastická informace, ale do vesmíru se příští rok podívá družice Planetum-1, určená především pro výuku a popularizaci astronomie a kosmonautiky. Řídící centrum družice se bude nacházet v prostorách pražského Planetária v Královské oboře. Je to totiž právě pražské Planetárium, nebo přesněji platforma Planetum, sdružující také dvě pražské hvězdárny, kdo za celým projektem stojí. Odtud pochází i název družice – Planetum-1.

Předběžný 3D model chystané české družice Planetum-1, rozebraný „do šroubku“

Co všechno si od ní iniciátoři projektu slibují? Jak bude sloužit, jak vůbec vypadá a jak dlouho na oběžné dráze vydrží? Koho napadlo, aby česká, primárně výchovně-vzdělávací instituce, měla na oběžné dráze kolem Země svůj vlastní funkční satelit? Na to jsme se ptali ředitele platformy Planetum, astronoma Jakuba Rozehnala.

Spustit audio

Související