df vxcx ydf

Michal Žák se narodil 10. února 1943 – v těchto dnech tedy slaví 75. narozeniny. Pochází z Jundrova, o kterém píše i ve svých básnických sbírkách Klec na vodu, Švédské poledne (obě 2012) a Rozrývání země (2014). V nově vydané knížce fejetonů s názvem
dgjknckfbncmbm
lkůlkůlkůkkůk
khlkjljkjljlkjl

Trochu jinak – o Brně, češtině, literatuře a lecčems jiném si můžeme přečíst fejeton Do Jundrova zas a znova.

z filmu Black Panther|foto: Falcon

Zmiňuje se v něm také o dalších autorech, spolurodácích, kteří o Jundrovu píší – malíři a básníkovi Petru Veselém a výtvarnici Karle Hanušové. Michal Žák dodává: „Všechny tři nás Jundrováky ale předešel J. H. Krchovský ze sousedního Komína svou básní bez názvu ze sbírky Poslední list, kde vzpomíná, že v dětství ze zahrady hospody Na Piavě pozoroval, jak ‚dál plyne řeka mého zrodu / má Svratka, řeka záhuby!’.“ Když se Michal Žák oženil, přestěhoval se z Jundrova do Horních Heršpic.

Jak se žije včelám ve městě

„Je tady okolo hodně zeleně, tady všude okolo jsou akáty, tím druhým směrem pak parčíky a zahrádky, kde mají lidé spoustu květin. Ty mi zajišťují pyl i nektar. A navíc mi tu včely nikdo neotráví. Na rozdíl od volné přírody, kde mi je můžou zemědělci postříkat nějakou chemikálií,“ popisuje mi Petr Knápek na střeše jednoho pražského obchoďáku ideální podmínky, které pro svých deset včelstev našel uprostřed Prahy.

Autor je absolventem brněnské filozofické fakulty, kde vystudoval češtinu a ruštinu. Je členem Syndikátu českých novinářů a literární sekce Sdružení Q. V roce 1964 si v časopise Tvář přečetl úvahu Martina Heideggera se slavnou větou: „Básnicky bydlí člověk.“ Podle něj „řeč je dům bytí člověka“.

Když přišel Listopad, tak jsem se školstvím skončil, bylo to v létě roku 1990. Díky svému kamarádovi Ludvíku Štěpánovi jsem šel do redakce časopisu Krimi
Milan Kopecký

Michal Žák vysvětluje, že ho to tehdy velmi ovlivnilo a usoudil, že „vše se stává tím, čím je, až když to pojmenujeme“. Když v 60. letech začal psát, zabýval se vždy i lingvistikou. Proto svou novou knihu fejetonů nazval Trochu jinak, „jazyková složka totiž hraje roli ve všech částech té knihy“.

Michal Žák vysvětluje, že ho to tehdy velmi ovlivnilo a usoudil, že „vše se stává tím, čím je, až když to pojmenujeme“. Když v 60. letech začal psát, zabýval se vždy i lingvistikou. Proto svou novou knihu fejetonů nazval Trochu jinak, „jazyková složka totiž hraje roli ve všech částech té knihy“.

Mezititulek

Michal Žák vysvětluje, že ho to tehdy velmi ovlivnilo a usoudil, že „vše se stává tím, čím je, až když to pojmenujeme“. Když v 60. letech začal psát, zabýval se vždy i lingvistikou. Proto svou novou knihu fejetonů nazval Trochu jinak, „jazyková složka totiž hraje roli ve všech částech té knihy“.

Michal Žák vysvětluje, že ho to tehdy velmi ovlivnilo a usoudil, že „vše se stává tím, čím je, až když to pojmenujeme“. Když v 60. letech začal psát, zabýval se vždy i lingvistikou. Proto svou novou knihu fejetonů nazval Trochu jinak, „jazyková složka totiž hraje roli ve všech částech té knihy“.