Dnes je Památný den Sokolstva

Sokolové v Domažlicích dnes budou pouštět lodičky se svíčkou po řece Zubřině. Uctí tak památku svých předchůdců, které nacisté hromadně zatkli 8. října 1941 a poslali je do koncentračních táborů, odkud se řada z nich nevrátila. Senát na jejich počest uzákonil 8. říjen jako Památný den sokolstva a letos se slaví poprvé. Na památku svých padlých bratrů budou také Sokolové na šatech nosit červenou kokardu se sokolským znakem.

Sokolovnu nacisté obsadili

Nacisté během druhé světové války zabírali majetek a zatýkali Sokoly také v Domažlicích. „V březnu 1939 sem přišla německá armáda, obsadili celý areál Sokola, ze hřiště si udělali autopark a měli tady vojenskou techniku. V nové tělocvičně si udělali skladiště,“ vyprávěla dvaadevadesátiletá archivářka Sokola Domažlice Alena Vaňková.

Paní Vaňková se narodila do sokolské rodiny, už jako holčička v kočárku jezdila v sokolských šatech. „Tady se hrálo také loutkové divadlo, jako dítě jsem tady trávila hodně času a najednou bylo po všem,“ řekla.

Smudkova aféra

Horší chvíle ale přišly v roce 1940 během Smudkovy aféry. Jan Smudek, takzvaný Nepolapitelný Jan, byl odbojář, člen Sokola a Junáka. Jeho úkolem bylo zaopatřovat zbraně pro odboj. Na útěku zastřelil dvoučlennou hlídku německé finanční stráže a při cestě na Čerchov postřelil jednoho českého četníka. Při útěku mu mnohokrát pomáhali místní obyvatelé a tak začala největší policejní akce od obsazení republiky. Jak popsal starosta Tělovýchovné jednoty Sokol Domažlice Josef Váchal: „Na základě toho tady bylo asi 150 lidí zatčeno a odsunuto do koncentračního tábora ve Flossenbürgu.“

Jan Smudek se přes Slovensko a Maďarsko dostal do Řecka, Turecka, Sýrie a dále lodí do Francie a později do Velké Británie. Sloužil u pěchoty a později v letectvu RAF, po válce se vrátil do osvobozené vlasti, po únoru 1948 ale odešel a zpět se vrátil až po listopadovém převratu.

Archiv zůstal nedotčený

„Tady měli před sokolovnou Němci dvě nákladní auta s plachtami, sem sváželi Židy a lidi ze Sokola, těch bylo 71 lidí. Tady je knížka o tom Flosenbürgu, kterému se říkalo domažlický koncentrák. Tam zemřeli tři z vězněných Sokolů,“ doplnila Alena Vaňková.

Archiv, který žena považuje za svůj druhý domov, ale prý zůstal nepoškozen. Přibylo v něm jen zelené vojenské piano po americké armádě. Veškeré události zapisuje archivářka stále do tlusté červené knihy.