Eva Hudečková: Přerod do role spisovatelky byl letitý proces
Spisovatelské dráze Evy Hudečkové předcházela etapa herecká. V té ji nevšední exotický půvab přisoudil především role sebevědomých a nepříliš sympatických žen. V pořadu Xaver a host spisovatelka zavzpomínala na své dětství i hereckou kariéru a nechala nahlédnout pod pokličku své tvůrčí práce.
Eva Hudečková ztvárnila řadu zajímavých rolí v divadle, televizi i filmu a za svou práci získala několik ocenění. Hereckou kariéru ale z vlastního rozhodnutí ukončila v polovině 80. let. „Dnes už jsem opravdu bývalá herečka,“ říká.
Myšlenka na povolání herečky ji poprvé napadla během školního divadelního představení podle Babičky Boženy Němcové, ve kterém si zahrála společně se svojí spolužačkou. „Viděla jsem, jak i ti lidé, kteří se mračili a byli uplakaní z různých politických hrůz, které stále pokračovaly, se najednou smáli a byli šťastní. A tam jsem si řekla, že divadlo prostě musím dělat,“ vzpomíná.
„Herectví jsem zbožňovala, protože ve mně vzbuzovalo obrovskou imaginaci,“ dodává herečka, která ukončila svou kariéru v době normalizace. „Všechny nádherné věci se proměnily v socialistický realismus a hráli jsme úplně jiné kousky. Jediné, co jsem si z toho vzala dobrého, bylo to, že jsem se stále setkávala s úžasnými herci.“
Bezhlavá kobyla
Jako spisovatelka debutovala Eva Hudečková v roce 1992 autobiografickým románem Bezhlavá kobyla, ve kterém se vrací ke svému dětství ovlivněnému totalitním režimem. „Prožívala jsem dobu, která byla nádherná a zároveň příšerná. Dědeček jako slušný člověk a podnikatel byl špatným vzorem dobrého kapitalisty, takže šel z vězení do vězení, strýčka pak zavřeli do Jáchymova. Naše rodina tak prožívala veliká traumata,“ vzpomíná.
Přerod do role spisovatelky byl přesto dle slov Evy Hudečkové letitý proces. „Už při studiu herectví jsem psala povídky a lákal mě ten svět ticha a koncentrace, ve kterém mluvíte jen se svou duší. Přece jenom ale v herectví není dobrá cesta uchýlit se do samoty,“ připouští s úsměvem.
Svá díla tvoří Eva Hudečková ve společnosti svého manžela, houslisty Václava Hudečka, který je mnohdy prvním, který se k novému titulu dostane. „Krize mu na hlavu neházím, protože to musím napsat já,“ říká spisovatelka, ale připouští, že jeho názory a poznatky do textu zapracovává.
Kdy se můžeme těšit na další knihu Evy Hudečkové a jak vzpomíná na svou rodinu? Uslyšíte v záznamu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.