Hendikepovaní mladí lidé život nevzdávají, věnují se keramice nebo hrají na piano

Domov pro osoby se zdravotním postižením, který patří k největším zařízením svého druhu v západních Čechách, letos oslavil 20 let od svého založení. Domov v Milířích na Tachovsku má šest desítek klientů ve věku od tří do 40 let.

V recepci domova pracuje Pavel, zdejší klient, který je postižen střední mentální retardací. Žije tu už 15 let a posledních několik roků pracuje v rámci rehabilitace na recepci.

„Snažíme se uvést naše uživatele do pracovního procesu. Jedna možnost je, že sedí v naší maličké vrátničce a setkávají se s veřejností, která k nám přichází,“ vysvětluje ředitel domova Karel Račák.

Podle sociální pracovnice Martiny Jendrichovské tahle práce Pavla baví. „Činnost na recepci je jeho koníčkem. Na recepci je velice rád a rád se setkává s novými lidmi. Naučil se komunikaci s lidmi, kteří přijdou, i telefonovat,“ doplňuje Jindrichovská.

V místní keramické dílně pracují čtyři klienti. „Uklízím celý domeček. Zametám tam, vytírám tam. Mám se tady dobře a teď pracuji v keramice,“ přihlásila se o slovo Klárka, která vyrábí keramický svícen.

Naproti ní pracuje Libor. „Dělám domečky na Vánoce a rád i kreslím,“ pochlubil se jeden ze zdejších klientů, Libor.

Keramickou dílnu tu využívají každý den. Její součástí je také keramická pec, která ale pomalu dosluhuje.

„Pec je stará 18 let. Už se nám zasekává holka, už je to babička pec. Přáli bychom si novou,“ potvrzuje vychovatelka Blažena.

Zhruba 10 klientů zde dokončuje ve společenské místnosti přípravy programu na mikulášskou besídku.

Na piano hraje 29letý Josef, který navštěvuje třetím rokem Základní uměleckou školu v Tachově. „Já si přeji zpěvník a taky si přeji noty na klavír,“ má už rozmyšleno Josef.

„Stan, abychom měli na prázdniny. Stanujeme tady venku. A rádio, protože mám cédéčka a podobné věci,“ vyslovuje své přání 16letý zpěvák Gejza.