Hornické Staré Město vděčí za svou podobu ženě. Nechala postavit i půvabnou radnici

Historie Starého Města začala s rozvojem těžby zlata a dalších rud v nejbližším okolí. Tehdy se u prastaré stezky vedoucí přes Kladské sedlo z Olomouce do Kladska a dále do Slezska objevilo městečko s názvem Goldek – Zlatý Roh.

První písemná zmínka o Starém Městě pochází z roku 1325, kdy údajně loupeživý rytíř Jan Wüstehube věnoval klášteru v dnešním polském Kamienci Ząbkowickem město Antiqua Goldek s deseti přilehlými vesnicemi. Zlí jazykové tvrdí, že se tím chtěl vykoupit v očích božích ze svých loupežnických rejdů. Jiný názor tvrdí, že to byl právě rytíř Wüstehube, který zdejší kraj kolonizoval. A když ho po něm chtěl panovník zpět, raději jej předal cisterciákům, kteří sídlili za hranicemi království a byli pod ochranou papeže. Každopádně už tehdy bylo Staré Město výslovně uváděno jako město.

Z historických dokumentů je zřejmé, že mělo statut takzvaného horního města a že se zdejší kraj poměrně rychle zalidnil. Dolování prosperovalo patrně do 16. století, kdy se objevila snaha přebudovat hornické centrum spíš na středisko obchodu. Tehdy kraj vlastnili páni ze Zvole a zejména Václav ze Zvole zajistil Starému Městu roku 1560 konání pravidelných týdenních trhů a dva trhy výroční.

V nastaveném kurzu pokračoval i nový majitel města Hynek Bruntálský z Vrbna, který udělil staroměstským právo pořádat výroční trh na sůl a roku 1586 jim udělil právo várečné. Bruntálští z Vrbna také zbavili měšťany robotních povinností, dali jim právo dědit majetek a také právo svobodného vyznání.

Za vším hledej ženu

Počátek 17. století znamenal pro staroměstské další čas velkých změn, a to i přesto, že noví majitelé panství, rytíři Petřvaldští z Petřvaldu zde působili jen krátce. A protože se říká: za vším hledej ženu, vděčí Staré Město za svou nynější podobu krasocitu paní Elišky z Petřvaldu.

Výhled na masív Králického Sněžníku|foto: Miroslav Kobza

Údajně nařídila strhnout staré dřevěné domy a na nově vytyčeném čtvercovém náměstí nechala vystavět domy zděné z kamene a cihel. V roce 1618 nechala postavit kostel a o rok později nařídila postavit uprostřed náměstí městský dům, tedy současnou radnici. Financování stavby bylo záležitostí města, a přestože průčelí radniční věže dnes zdobí erb rodu Petřvaldských, Hanuš z Petřvaldu prý věnoval městu pouze makovici na nově postavenou věž.

Po Bílé Hoře byl Petřvaldským majetek zabaven. Rozvoji města však věnovali svou pozornost Lichtenštejnové. Rozvoj řemesel a obchodu umožnil vyrovnat se s válečnými ranami, kterými město na cestě do Kladska často procházelo. I když Staré Město nikdy nebylo nijak velkým sídlem, stále patřilo k centrům oblasti pod horami.

A svědkem jeho slávy je dodnes radnice na náměstí. V jádru renesanční stavba z roku 1620 upravená po požáru v roce 1725 a znovu v roce 1895 slouží orgánům města dodnes. Najdeme v ní také informační centrum, muzeum města a je možné se rozhlédnout také z její věže. Získáte krásný pohled nejen na okolní hory, ale také na samotné město. Radnice můžete navštívit po dohodě v době provozu informačního centra.