Hrob J.K. Tyla v Plzni má nový pomník

12. červenec 2011

Rekonstrukce náhrobku se dočkal významný český dramatik a divadelník Josef Kajetán Tyl. Zemřel v Plzni 11. července před 155 lety a je tu také pochován na Mikulášském hřbitově. Původní pomník na hrobě byl ve špatném stavu, proto město nechalo místo upravit, historický pomník zakonzervovat a uložit do depozitáře a přesně podle něj vyrobit pískovcovou kopii.

Zrekonstruovaný náhrobek slavného českého divadelníka a dramatika včera slavnostně odhalil primátor města Plzně Martin Baxa.

„Josef Kajetán Tyl patří neodmyslitelně k historii našeho národa a Plzeň je náležitě hrdá na to, že odpočívá právě zde. Přestože jsou hřbitovy smutná místa, má Tylův hrob svoji vlastní atmosféru. Odpočívá tady totiž velký český vlastenec, člověk, který dobře věděl, kde je jeho domov,“ uvedla ve svém proslovu náměstkyně primátora Eva Herinková.

Rekonstrukce sochařské modelace vznikla podle historické fotodokumentace vzhledu náhrobku a podle odlitku sochařského díla po jeho úpravě, která spočívala v očištění od nepůvodních doplňků. Na výrobu kopie použil její autor Jakub Vlček pískovcový materiál ze stejné lokality jako byl originál Antonína Wildta, který v roce 1858 vytvořil náhrobek na objednávku českých vlastenců do jemnozrnného mšenského pískovce.

Odhalení kopie náhrobku J.K. Tyla na Mikulášském hřbitově

Dominantu pomníku tvoří socha truchlícího anděla v plášti s rozevřenými křídly. Pravou rukou se opírá o náhrobní stélu, kterou zdobí vavřínová větev na pergamenovém listu a dvojice divadelních masek, levou rukou pokládá anděl na hrob národního buditele vavřínový věnec. Socha stojí na pískovcovém soklu, v jehož čele je mramorová pamětní deska připomínající Tyla. Na podstavec přibyla koncem 19. století kovová lucerna.

Pískovcové dílo bylo v průmyslové Plzni vystaveno od svého vzniku a téměř po celé 20. století intenzivnímu působení kyselých dešťů a agresivního prachového spadu, což se podepsalo na jeho stavu. Současné úpravy přišly město bez daně na víc než půl milionu korun.

Přestože se Tyl v Plzni za svůj život zastavil jen dvakrát a při třetí návštěvě tam v chudobě zemřel, pro město je to zásadní osobnost, připomněl primátor. Podle dobových záznamů byl spisovatelův pohřeb velkou událostí a tichou manifestací. Smuteční hosté se ani nemohli vejít na hřbitov.
Dramatikovo jméno nese i plzeňská profesionální divadelní scéna.

Mikulášský hřbitov sloužil k pohřbívání původně chudiny od roku 1414. Když byly koncem 18. století zrušeny hřbitovy uvnitř Plzně - u sv. Bartoloměje, u františkánského i dominikánského kláštera - Plzeňští začali zemřelé pochovávat na obou předměstských hřbitovech u sv. Mikuláše a u Všech svatých. Větší oblibu si získal Mikulášský hřbitov, a tak byli všichni významnější občané pochováváni na něm. Koncem 19. století byl ale už také obklopen městem, a proto se tam začátkem 20. století přestalo pohřbívat. Na konci 60. let minulého století se Mikulášský hřbitov proměnil v městský park. Prostor kolem Tylova náhrobku byl architektonicky upraven, do jeho blízkosti byl po roce 1990 přenesen vzorek hlíny z hrobu Františka Škroupa v Rotterdamu. Skladatel Škroup je autorem písně Kde domov můj z Tylovy hry Fidlovačka, která se v roce 1918 stala státní hymnou.

autor: Petra Kosová
Spustit audio