Hvězdárna Ondřejov vznikla během deseti let na vrchu, kterému se původně říkalo Mandina Hůra
Bratři Josef a Jan Fričové, synové básníka a revolucionáře Josefa Václava Friče, od útlého mládí snili o vlastní hvězdárně. V roce 1883 v Praze založili Dílnu pro přesnou mechaniku, vyráběli velmi kvalitní optické přístroje a pilně střádali.
V roce 1897 Jan nečekaně zemřel po operaci akutního zápalu slepého střeva. Josef se ale společného snu nevzdal. Při příležitosti prvního výročí bratrovy smrti koupil u Ondřejova na Benešovsku pozemek, kterému se říkalo Mandina Hůra.
Čtěte také
Na věčnou připomínku ztráty bratra vrch přejmenoval na Žalov a přijal za své bratrovo křestní jméno. Josef Jan Frič začal na Žalově budovat hvězdárnu. Během deseti let vznikl secesně laděný areál s hlavní budovou, studovnou, dvěma kopulemi, bazénem a dvěma pozorovacími domky se sklápěcí střechou na každé straně.
Později byla na observatoři zřízena první soukromá rádiová stanice pro příjem časových signálů v Čechách a kolem hvězdárny vzniklo arboretum plné vzácných dřevin. U příležitosti desátého výročí vzniku Československa Josef Jan Frič daroval hvězdárnu státu pod podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na Karlově univerzitě. Dnes v Ondřejově sídlí Astronomický ústav Akademie věd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
